Načítání obsahu, prosím počkejte

Záhady a taje složité kočičí genetiky: Proč jsou bílé kočky hluché a kocouři zrzaví?

Záhady a taje složité kočičí genetiky: Proč jsou bílé kočky hluché a kocouři zrzaví? Kočky s heterochromií bývají hluché jen na jedno ucho - to na straně s modrým okem | Zdroj: firmanamff@pixabay.com

Všimli jste si někdy zajímavého faktu, že většina zrzavých koček jsou kocouři? A že takzvané želvovinové zbarvení je zase téměř výhradně doménou koček? A narazili jste někdy na sněhobílou modrookou kočičku, která byla hluchá jako poleno? Že ne? Kočičí genetika je složitější, než se může zdát, a je plná zvláštností.

Chromozom X, mrška jedna zrzavá

Zrzavé zbarvení skutečně většinou připadne na kocoury. Je tomu tak proto, že nositeli barevných genů jsou vždy výhradně chromozomy X. Kdo ještě nezapomněl na školní hodiny biologie, si možná pamatuje, že všechny buňky obsahují chromozomy dva, přičemž samci mají jeden chromozom X a jeden Y. U samic se pak vyskytují jen dva chromozomy X. 

Kocourkovi tedy stačí mít oranžový gen od maminky a vždy z něj bude zrzoun. Kočička, která má po jednom chromozomu X od obou rodičů by oranžovou potřebovala v obou setech, aby byla zbarvená do zrzava. A právě z tohoto zvláštního důvodu jsou zrzavé kočky samice docela vzácné.

Vzácná želvovinová srst u kocourů 

Podobná je situace i u ještě vzácnějšího želvovinového zbarvení. Kocouři jej mohou dosáhnout jen v případě genetické abnormality, která způsobí, že mají místo dvou chromozomů tři, přesněji dva X a jeden Y. Koťata totiž potřebují jak gen pro černou barvu srsti, tak i gen zrzavý, aby se mohla pyšnit želvovinovým kožíškem. A protože informaci o barvě nese jen X, divoké barvy po svých rodičích mnoho kocourů nezdědí.

Složitá genetika bílých oušek

Co se týče hluchoty u bílých koček, je situace ještě komplikovanější. Chromozomy nechme stranou a zaměřme se přímo na ty geny, které zbarvení ovlivňují. Těchto genů je asi osm druhů a každý má jiné vlastnosti. První z nich je takzvaný gen bílé skvrnitosti, nazývá se gen S. Ten se vyskytuje v několika formách. Je-li slabý, má zvíře jen roztomile bílé tlapky. V silnější podobě už vytvoří i náprsenku a v té nejsilnější může mít číča sněhově bílý kožíšek celý. To však nijak neovlivní její sluch. Z tohoto důvodu je možné narazit na bílé kočky, jejichž sluch je bezvadný.

Nás však zajímá hlavně gen W (z anglického white, tedy bílá), který se od jiných genů liší nejvýrazněji. Místo toho, aby byl nositelem zbarvení jako ostatní totiž všechno zbarvení maže. Gen W je vždy dominantní, kočička s ním je tak téměř vždy kompletně bílá. Ve vzácných případech může mít barevnou skvrnu na hlavě, která však zpravidla s věkem mizí. Problém s tímto zvláštním genem je, že barvu maže opravdu odevšad. Ze srsti, z očí, které jsou pak modré,  a dokonce i z uší.

Kde není pigment, není ani sluch

Tady se dostáváme k faktu, proč jsou mnohé bílé kočičky hluché. K čemu je kočkám zbarvení v uších, ptáte se? Součástí vnitřního ucha je spirálovitá dutina jménem kochlea, česky hlemýžď. A tahle dutina je jádrem našeho problému. Jednoduše řečeno, aby kočičí ucho správně fungovalo, musí obsahovat trošku pigmentu, který v kochei udržuje iontovou rovnováhu. S vymazáním pigmentu mizí i rovnováha a následkem toho je ztráta sluchu. Jednoduchý fakt, že je vaše Sněženka hluchá, má vlastně velmi komplikovaný genetický důvod.

Zajímavé je, že některé kočky tímto problémem mohou být postiženy jen částečně. Vedlejším projevem takového stavu je takzvaná heterochromie, kdy mají jedno oko modré a to druhé jiné barvy. I tyto kočky mohou být kompletně hluché, častější však je, že jsou hluché jen na té straně, na které mají modré oko.

I hluchá kočička vám však může být věrným společníkem. Jen její postižení nezapomeňte brát v potaz. Rozhodně ji nepouštějte samotnou ven do neznámého prostředí a dávejte pozor, abyste ji nevyděsili.

Zdroje:  vlastní

Nejnovější články