Načítání obsahu, prosím počkejte

Jak moc jsou kočky skutečně chytré?

Jak moc jsou kočky skutečně chytré?

Milovníci koček by vůbec nepochybovali o tom, že kočky jsou geniální – a nepochybují o tom ani samy kočky – pravda je ale složitější.

Inteligenci můžeme chápat jako schopnost řešit problémy, přizpůsobovat se svému okolí a učit se novým věcem. Některé aspekty inteligence tak jde měřit poměrně exaktně, některé velmi obtížně a některé je problém vůbec metodicky uchopit. Obecně samozřejmě platí, že kočky jsou ve zvířecí říši na předních příčkách, možná ale zjistíme, že v některých směrech úplnými šampiony nebudou.

Mylné by bylo vycházet z relativně malých rozměrů kočičích mozků. Vědci se ostatně stále nemohou shodnout na přímé souvislosti rozměrů mozku a inteligence. Sensomotorická inteligence, tedy schopnost reagovat na podněty, je u nich na mimořádně vysoké úrovni, jsou to ostatně skvělí predátoři.

Důležitým zjištěním je, že kočky mají plně rozvinutý smysl pro pochopení toho, že i když nevidí předmět, že stále existuje. Zní to zdánlivě jako banalita, ale ve zvířecí říši to vůbec není samozřejmost. Zajímavé ale je, že podle některých testů se zdá, že mají kočky větší problém s komplexním pochopením příčiny a následku tak, jak jej chápe člověk.

Test se provádí provázkovou metodou – zatáhnutí za provázek může přinést pamlsek. Zpočátku je provázek jen jeden, postupně jich přibývá více, z nichž ale některé k pamlsku připojené nejsou. Tento test velmi dobře zvládají někteří ptáci či plemena psů, kočkám ale činil větší počet provázků problém.

Složitou strukturu má ale kočičí inteligence sociální. Kočky sice nejsou stádní zvířata, ani nevnímají rodinu smečkově, jako psi. Na druhou stranu mají složitý systém komunikace mezi sebou, založený na různých drobných pohybech hlavy, uší či vousků, nemluvě o dalších gestech. Uchopit takovou soustavu by pro neinteligentního tvora nebylo jen tak. V této souvislosti je skoro až vtipné, že některé studie naznačují, že speciálně kvůli lidem se kočky naučily pořádně mňoukat.

U divokých kočkovitých šelem je mňoukání typickým kotěcím projevem, domácí kočky jej ale používají i v dospělosti. Výzkum ukázal, že s člověkem komunikují kočky unikátní kombinací mňoukání a vrnění, kterým ale nekomunikují mezi sebou navzájem. Kdoví, třeba si myslí ony o nás, že jsme hloupí, protože se na nás musí řvát.

Obecně mají kočky excelentní paměť, dokáží reagovat i na podněty, které naznačují vzpomínky staré třeba 10 let. Podle některých názorů ale mají oproti psům velmi špatnou schopnost se učit. Toto ale ilustruje hlavně úskalí studia kočičí inteligence: kočky prostě nespolupracují.

Na rozdíl od snaživých psů kočky mnohem hůře reagují na podněty vědců. Před časem tak vznikla studie metod studie, která například naznačila, že co se dříve považovalo za neschopnost koček reagovat na volání svého jména je možná obyčejná ignorace. Detailní výzkum lehkých kočičích reakcí a aktivit mozku ukázal, že kočka vnímá své jméno, ale reagovat na něj prostě NECHCE. A teď s někým takovým zkoumejte jeho schopnost se učit!

Kočičí inteligence je tak, inu, pořád nedostatečně prozkoumaná. Protože je jiná, než třeba inteligence psí. A tak zatímco pes nadšeně odhaluje tajemství svého rozumu, kočky nám na to dlabou a tváří se tajemně.

Zdroje:  Vlastní