Načítání obsahu, prosím počkejte

O stárnutí koček

O stárnutí koček Unavená kočka | zdroj: suju@pixabay.com

U lidí se někdy skloňují termíny jako zdravé a nezdravé stárnutí. Ty mají zohledňovat to, jak moc nás příchod podzimu života proměňuje a jak drtivé jsou jeho dopady na naše fyzické i mentální zdraví. Stáří se ale netýká člověka, ale i jeho zvířecích přátel. Několik vědeckých studií se před časem zamýšlelo nad stárnutím koček. Jaké jsou jejich závěry?

Všichni majitelé koček by byli rádi, kdyby jejich mazlíček mohl žít věčně, tedy, když vás zrovna nebudí ve tři ráno. Bohužel, i když si možná některé kočky někdy myslí něco jiného, příroda jim dar nesmrtelnosti nedala. Mnohé aspekty kočičí smrtelnosti a stárnutí jsou nám stále záhadou, přesto se biologové snaží něco z těchto otázek odkrýt. V kočičí populaci obecně není zase tak malá šance, že dosáhnou dvaceti let, byť 21 je považováno za ekvivalent lidské stovky. Dá se říci, jaké jsou příznaky zdravě stárnoucí kočky a jaké jsou tedy její šance na dosažení magické jednadvacítky – či ještě více?

Mezinárodní veterinářské týmy před pár lety přinesly dvě velké, navzájem provázané studie. Ty se věnovaly především biologickým aspektům kočičího stárnutí a také statistikám amerických kočičích populací. Třebaže hlavní závěry leží spíše v odborné, biologické rovině bádání, přesto lze z nich vyvodit nějaké obecné závěry.

Je zajímavé, že podle všeho se věk amerických koček zvyšuje. Zatímco podle dostupných dat se kočky v 80. letech dožívaly průměrně (to je důležité podtrhnout) osmi let, v 90. letech už přesahoval průměrný věk dožití 9 let. Dnes se uvádí 12-15 let, přičemž nemalé procento populace dosahuje magických 20 let. Obecně to znamená, že se zlepšuje dostupnost veterinářské zdravotní péče, kvalita stravy a nejspíš obecně i kvalita kočičího života.

Jak tedy vypadá zdravě stárnoucí kočka? Nevyhnutelně prochází povahovými i biologickými změnami, přesto je ale dobrým znamením, pokud i v pokročilém věku zůstává hravá. Důležitá je její schopnost skákat. Tu by si díky fyziologii měla udržet po celý život, a byť ve stáří už není kočka tak pružná jako za mlada, přesto by jí schopnost vyskočit na skříňku či na židli neměla činit problém. Obecně by si měla zdravě zestárlá kočka i v pokročilém věku udržet souměrnou podobu těla, neztrácet výrazně váhu, muskulaturu či srst.

Mezi přirozené a normální změny patří změna chování, například menší odolnost vůči stresu, změna užívání mňoukání či změna spánkových cyklů. Zmatnění očí, oslabení drápků či zežloutnutí či „zesklovatění“ zubů také není příznakem nemocí, ale ke stáří zkrátka patří. Stejně jako snížená hybnost, nižší míra aktivity (ale pozor, nesmí přerůst v naprostou pasivitu), i jinak zdravá kočka začne ve stáří ztrácet sluch či čich.

Badatelé dospěli k závěru, že zdravá kočka by hlavně neměla vykazovat nic z příznaků zvaných DISHA, což je zkratka daná soustavou anglických slov označujících negativní projevy stárnutí. DISHA byla definována pro psy, jejichž změny dané věkem jsou přeci jen lépe prozkoumané. Veterinární vědci ale zjistili, že DISHA je dobře aplikovatelná i na kočky. Pokud se některé z těchto příznaků začnou objevovat, je to většinou špatné znamení – život zvířete se přiblížil závěru a nečeká ho dlouhé, klidné uvadání zdravého stárnutí.

Jde o tyto znaky: Dezorientace (Disorientation) – příznak degenerace mozku, kdy kočka zjevně nepoznává známá místa či lidi. Změny interakce (Interaction changes) – výrazné změny v přístupu ke známým lidem či jiným zvířatům. Projevuje se to například zvýšenou podrážděností či agresivitou. Opět to značí, že kočka proces stárnutí špatně snáší a o to chřadne rychleji.

Poruchy spánku (Sleep disroders) – kočka se prudce budí, má nepravidelné spánkové cykly. Znečišťování domova (House-soiling) – kočka přestává zvládat vykonávání potřeby na příslušném místě, případně pokud byla zvyklá chodit ven. Znamená to, že přestává kontrolovat své tělo.

Změny aktivity a úzkost (Activity changes, Anxiety) – až příliš hluboký propad aktivity neodpovídající přirozenému, pomalému úbytku sil. Kočka může být zcela apatická, bez zájmu o hry a o okolí. Někdy se to pojí s úzkostí projevující se například obsesivním olizováním srsti či opakováním nějakého jiného vzorce chování.

Stáří znamená nevyhnutelně změnu fyzické i psychické stránky života. Podle řečených příznaků ale můžete odhadnout, zda bude váš čtyřnohý miláček stárnout pomalu a pozvolna či zda se konec jeho života nepřiblížil dříve, než byste si přáli.

Bohužel, na samotné zdravé stárnutí univerzální lék neexistuje – důležitá je celoživotní životospráva, pohoda a to, jak se po celé ty roky kočičce s námi žilo. Přesto jsou některé faktory bohužel vrozené a neovlivnitelné. Nám zbývá jediný úkol, když vidíme, že konec života se našemu mazlíčku nevyhnutelně blíží: milovat ho až do konce a konec mu co nejvíce usnadnit.

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články