Načítání obsahu, prosím počkejte

Psík, který lovil krysy a doprovázel královnu

Psík, který lovil krysy a doprovázel královnu Griffonci jsou v podstatě živá antidepresiva | zdroj: Ger Dekker

Grifonek je podivuhodný pes. Ačkoliv jeho předkové vykonávali činnosti tuze nevábné, později se toto plemeno prokousalo i do nejvyšších kruhů společnosti. A pak samozřejmě i do světa.

Ačkoliv vývoj současného plemene není zcela objasněn, mají belgický a bruselský grifonek a brabantík - neboť se jedná o varianty jednoho plemene - prapůvod v malých hrubosrstých pejscích chovaných v Belgii.

Van_Eyck_-_Arnolfini_Portrait Slavný obraz | zdroj: wikipedie Tito psíci byli často společníky kočích, hlídali stáje a chytali škůdce včetně krys. Za předka dnešních grifonků je považován i pes ze slavného obrazu Jana van Eycka Svatba manželů Arnolfiniových, který pochází již z 15. století! 

Moderní historie plemene se nicméně začala psát až mnohem později, v průběhu 19. století. Mezi plemena, s nimiž byli psíci kříženi, patří bezpochyby opičí pinčové, mopsi a také King Charles španělé.

Již v 80. letech 19. století uznali toto lemeno v Belgii a vznikl tam Klub bruselského grifonka. Teprve počátkem 20. století však plemeno oficiálně přijali Britové a Američani. Ostatně první standard plemene vznikl teprve v roce 1905.

Královna, která je milovala

V té době měli nicméně grifonci už řadu příznivců. Velkou milovnicí těchto psů byla například belgická královna Marie Jindřiška Habsbursko-Lotrinská, kterou doprovázeli na procházkách i při vyjížďkách.

Postupem desetiletí začali být tito pejsci stále častěji vyváženi do světa. V rámci jednoho plemene se vyvinuly zmíněné tři varianty. Mimochodem, v jednom vrhu se mohou objevit grifonek belgický, bruselský i brabantík. Jaký je mezi nimi rozdíl? 

Belgický grifonek je malý, silný pes s typickou střapatou hlavou a vtipně působícím výrazem. Barvu má černou až černočervenou, jiné nejsou přípustné. 

Grifonek bruselský je stejný jako jeho "belgický" kolega – až na zbarvení. Tito psi mohou být červení až červenaví, černá je v rámci standardu povolena jen na hlavě. A v malé míře.

To brabantík je trošku jiné "kafe". Má hrubou krátkou černou, nebo červenou srst, případně je černý s červenými znaky a chybí mu vousky. Všechny varianty plemene mají předkus.

Přítel závislý na svých blízkých

Grifonci a brabantíci jsou extrémně závislí na svých blízkých. Nejsou vhodní pro "ubytování" na zahradě, nebo časté pobývání o samotě.

Tito psi budou nejspokojenější po vašem boku, ať už v posteli, na pohovce, nebo na procházkách. Neb když na to přijde, dokáží zdatně a s radostí ujít kilometry. Jsou aktivní, ale zároveň se drží pána, zpravidla nemají potřebu utíkat a postrádají silnější lovecký pud. Jsou učenliví, temperamentní a zároveň rozvážní, veselí a odvážní. Dobře se snesou s dalšími zvířaty i s dětmi.

Co se zdraví týče, mezi nejčastější problémy patří potíže s dýcháním v parnu, chrápání, je třeba také dobře hlídat, aby si neporanili oči. Fenky mohou trpět komplikacemi při porodu. Rozhodně by se neměli překrmovat. Obezita pro ně může být vážnou životní komplikací!

To však zdaleka neplatí jen pro grifonky a brabantíky.

Zdroje:  Wikipedia.org , spokojenypes.cz

Nejnovější články