Načítání obsahu, prosím počkejte

Staré a zajímavé plemeno: Fešný kudrnáč, který málem vyhynul

23. 7. 2019 – 17:46
0
Staré a zajímavé plemeno: Fešný kudrnáč, který málem vyhynul Hustá srst chrání toto plemeno před chladem i vedrem | zdroj: Cemmerton@Pixabay.com

Pestrost psích plemen je nesmírná – nejlepší přátelé člověka mohou nabývat podob a velikostí v tolika variantách, že je někdy až k neuvěření, že jde stále o jeden živočišný druh. Plemeno, které bychom vám dnes rádi představili je pozoruhodné tím, že je patrně velmi staré, se zajímavou historií a přitom u nás není příliš obvyklé. Navíc, a to je nejdůležitější, je to od pohledu sympaťák. Známo je jako italský nebo romaňský vodní pes, běžně se ale užívá i jeho italské jméno lagotto romagnolo.

Jde o psa středního vzrůstu o váze 11 až 16 kilogramů. Jeho charakteristickým znakem je hustá kudrnatá srst, která jej chrání před vodou a chladem. Chovatelé říkají, že má "harmonické vzezření, energický a bystrý výraz".

Nejčastěji bývá bílý, bílohnědý, čistě hnědý či oranžový. Je oblíbený pro svou inteligenci, klidnou povahu v rodinně a zároveň silné lovecké instinkty. Velmi rádi hrabou, někteří chovatelé jim dokonce za tímto účelem budují speciální pískoviště.

Lagotto romagnolo se řadí mezi tzv. vodní psy. Ti byli vyšlechtěni v hluboké minulosti pro práci kolem vody, nejčastěji pro přinášení ulovených vodních ptáků z hladiny, případně pro vysbírávání šípů, které při lovu minuly. Předpokládá se, že lagotto romagnolo byl, jako staré plemeno, zdrojem pro vyšlechtění většiny ostatních dnešních plemen vodních psů.

Když říkáme, že jde o plemeno staré, tak myslíme opravdu staré – alespoň co se současných standardů týče. Spousta plemen se v průběhu věku radikálně proměnila. Řada jich vznikla až v moderní době s rozvojem "vědecky" pojatého chovatelství.

40221132632_ed90ca975b_k Hustá srst chrání toto plemeno před chladem i horkem | zdroj: Janne Räkköläinen

Lagotto romagnolo oproti tomu prochází dějinami prakticky nezměněný. Jeho nejstarší známé vyobrazení by snad mělo být na fresce v Pise z roku 1360. Ještě slavnější je obraz renesančního malíře Andrea Mantegna s názvem Setkání z roku 1474, kde se objevuje psík jako vystřižený z dnešních výstav romaňských psů.

Předseda italského klubu chovatelů Antonio Morsiani se prý o tomto obrazu opakovaně vyjádřil jako o dokonalém vzoru i pro současné chovatele, podle kterého by se měl lagotto romagnolo vyvíjet i nadále. I mladší vyobrazení nám ukazují tohoto fešného kudrnáče v podobě více méně nezměněné.

Paradoxem ale je, že i když jde dnes o ceněné plemeno, v minulosti málem vyhynul. O plemeno přestal být postupně zájem a preferováni byli psi jiní. Pak se ale na sklonku 19. století zjistilo, že tento pes má jednu skvělou vlastnost – je výborným hledačem lanýžů.

Vzhledem k tomu, že tato houba se vyvažuje zlatem, rázem byl lagotto romagnolo zachráněn. Jeho populace od té doby utěšeně rostla, od 70. let se plemeni věnuje i odborná péče z hlediska čistokrevného chovu. Zajímavé je, že i když je plemeno tak staré, do světa se začalo šířit až nedávno – po roce 1990 do západoevropských zemí, u nás jsou oficiálně chováni až od roku 2003.

Jak vidno, italský vodní pes je charakterní krasavec s bohatou a dávnou historií, zahrnující dokonce příběh o těsně odvráceném zániku a znovuvzkříšení plemene. Nezbývá než si přát, aby se mu vedle člověka dařilo i v dalších staletích.

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články