Načítání obsahu, prosím počkejte

Roztomile chlupatý praotec yorkšírů

Roztomile chlupatý praotec yorkšírů Skye teriér | Zdroj: Profimedia.cz

Skye teriér, někdy skajteriér, je malým teriérovým původem ze Skotska. Je to sympatický společní a jeho chovatelé na něj nedají dopustit – o to více možná překvapí, že dnes je označován za nejohroženější plemeno britských ostrovů.

Jméno psům dal skotský ostrov Skye, odkud mají údajně pocházet a mezi skotskými plemeny jde o jedno z nejstarších. Jejich prací bylo původně lovení drobných škůdců, především krys, a příležitostné norování.

Starší historie plemene se těžko sleduje, vše ztěžuje fakt, že název Skye teriér byl po určitý čas používán pro různá jiná plemena. Zajímavý je ovšem příběh zachycený v souvislosti s popravou skotské královny Marie Stuartovny v roce 1587. Když byla po vykonstruovaném procesu sťata, zaznamenal očitý svědek, že z jejích nařasených sukní vyběhl malý psík, který se jí až do konce držel u nohou. Údajně mělo jít právě o Skye teriéra.

S jistotou lze o tomto plemeni hovořit od 18. století. Dobrou službu jim udělala královna Viktorie, které se tito psíci zalíbili a která jich měla kolem roku 1840 několik ve svém chovu. Obliba plemene tehdy raketově vzrostla, Skye teriéři se objevují na řadě viktoriánských litografií a vyobrazení. Již v roce 1887 bylo plemeno uznáno asociací AKC jako jedno z registrovaných plemen v USA.

Z viktoriánského Edinburghu také pochází dodnes živý příběh o teriérovi jménem Bobby. Má několik variant, nejrozšířenější říká, že byl společníkem městského policisty/nočního hlídače. Když zemřel, byl pohřben na hřbitově při kostele Greyfriars Kirk. Bobby pak dalších 14 let odmítal opustit hrob svého pána.

Jako Greyfriars Bobby se proslavil, lidé jej krmili a mecenáši platili za jeho registraci. Příběhu existuje několik verzí, badatelé navíc zjistili, že je těžké najít nějakou věrohodnou. Jako symbol psí věrnosti ale Bobby žije v Edinburghu dál a vysloužil si dokonce vlastní sochu.

2765523344_7a6de58a77_o Socha věrného Bobbyho | Zdroj: Flickr.com/72616463@N00/

Paradoxem je, že navzdory značné popularitě v 19. století je dnes plemeno vážně ohrožené. Z nepříliš jasných důvodů začala jeho popularita klesat, dokud v roce 2005 odborníci neupozornili, že se ten rok narodilo jen 30 čistokrevných štěňat. Od té doby běží snahy o záchranu plemene, které takřka jednou packou stojí v propasti vyhynutí. V Česku je dnes několik málo chovatelských stanic a obliba plemene tu zvolna roste. Snad za poklesem popularity stojí to, že Skye teriér se stal otcem jiných, novějších a oblíbenějších, plemen. Těmi jsou například jorkširští teriéři, silky teriéři či částečně drsnosrstí jezevčíci.

Přitom jde o psa opravdu pěkného. Jak jsme říkali, je menšího vzrůstu, váží maximálně 17 kg při 26 cm výšky. Tvar těla je typický pro teriéry - podlouhlý, s kratšíma nohama. Není to ale žádný zavalitý váleček, ale mrštný lovec.

Typický vzhled mu dává jeho srst, která jako splývavý plášť kryje jak tělo, tak hlavu i s očima. Srst je ve skutečnosti dvojitá - svrchní je těžká a izolující, spodní měkká, krátká a hřejivá. Obvyklé barvy jsou bílá, šedá, blond, nahnědlá či takřka černá a to vše ve strakatých kombinacích, kdy uši mají často jinou barvu, než ofina. Zajímavostí je, že co do uší existují dvě varianty Skye teriéra - s ušima splývavýma i postavenýma.

Jak jsme řekli, je to lovec, a proto mu musí páníček poskytnout dostatek pohybu. Zároveň je to ale pes, který preferuje interiéry a moc by neocenil, kdyby musel spát venku. Jeho srst potřebuje také náležitou péči a měla by se dvakrát týdně česat. Je sice věrný svému pánu, ale umí být tvrdohlavý při výcviku. Také se uvádí, že není moc vhodný k dětem a na typický dětský rozruch může reagovat agresivně. Navzdory tomu je to inteligentní společník, který si svého pána jistě najde – byla by přeci škoda ho nechat vyhynout.

Zdroje:  vlastní

Nejnovější články