Načítání obsahu, prosím počkejte

Není pudl jako pudl. Jaký je pro vás ten pravý?

Není pudl jako pudl. Jaký je pro vás ten pravý? Pudl má hned několik velikostí | zdroj: Pixabay.com

Pudli patří mezi plemena se širokou škálou velikostí. Jaká specifika se k nim váží a co je třeba vědět, než si některého z nich pořídíte? 

Pudli v historii dlouho velikostně odpovídali spíše větším pudlům. Trpasličí varianta se objevila až v druhé půli 18. století nu a varianta toy ještě později. 

Zatímco velcí pudli byli využíváni k lovu a sportovním aktivitám, menší prosluli především jako společníci. Ostatně každá varianta je i lehce povahově odlišná.

Elegán, kterého nepřehlédnete 

Historie toho největšího zástupce plemene, pudla velkého neboli královského, se začala počátkem 20. století. Je to pes, kterého nepřehlédnete, a to nejen kvůli jeho výšce.

Jedná se o elegantní, ladné a výrazné psy - ovšem se značně pohodovou povahou. Je tolerantní, vyrovnaný, něžný a dobře se snese i s jinými zvířaty. K cizím lidem bývá nicméně ostražitější. A též navzdory své "nóbl" image jsou to zdatní a vytrvalí sportovci úspěšní v aktivitách jakými jsou dog dancing či agility

Oříšek však představuje úprava jeho srsti. Pokud plánujete výstavní dráhu, připravte se, že s kartáčem, šamponem a fénem strávíte hodiny a hodiny měsíčně a řádně zaměstnáte jak sebe, tak odborníky. Vykoupat takové psy není jen tak a spoustu času spolkne i pročesávání. 

Řada majitelů "nevýstavních" psů proto volí snáze udržitelné, krátké sportovní krátké sestřihy. Nenadělají sice takovou parádu, jako varianty pro výstavní krasavce, ale ušetří čas a nervy oběma stranám. 

Co se výšky týče má pes řečený "královák" mezi 45 až 60 centimetry a do 30 kilogramů. Průměrná cena je kolem 25 tisíc korun. 

Co čekat od zlatého středu? 

Pudl střední velikosti je vysoký 35-45 centimetrů. I on je velice živé a temperamentní zvíře, vhodné pro výše zmíněné sporty a s "královákem" má společnou i značnou psychickou vyrovnanost. Váží mezi 15-19 kilogramy. A i jeho srst vyžaduje pořádnou péči, což je ostatně typické pro všechny typy pudlů. 

ČTĚTE TAKÉ: Kde se vzali pudli?

Trpasličí forma pudla je mezi pudlem středním a toy pudlem. Nese většinu pozitivních znaků svých větších příbuzných, na rozdíl od nich má však větší sklony ke štěkání.

Dorůstá velikosti od 28 do 35 centimetrů, vážit by měl kolem pěti kilogramů. Ve Velké Británii byl trpasličí pudl uznám v roce 1911, počátkem 20. století byl k těmto pudlům pravděpodobně také přikřížen bišonek. Mezi jejich předky možná patří i teriéři, což by vysvětlovalo jejich zálibu v hrabání. 

Po druhé světové válce též rapidně stoupla popularita toy pudlů, kteří mají původ na britských ostrovech, ale výrazný podíl při šlechtění na nich odvedli v Americe. Toy pudlové měří mezi 24-28 centimetry. Proběhly pokusy pudla ještě "zmenšit", ovšem nedopadly dobře. 

Toy pudlové bohužel častěji trpí nemocemi a genetickým zatížením než pudl velký a střední, je tedy nutné vybírat mazlíčka tohoto typu obzvlášť pečlivě.

Společně s trpasličím pudlem jsou občas také lehce psychicky nestabilní. Na druhou stranu hysterické chování mohou podnítit někdy i páníčci svým nevhodným chováním. Je třeba, aby se i malí pudli ve společnosti jiných psů, například na procházkách, přiměřeně "otrkali" a neměli přílišné sklony hysterčit či vybuřovat. 

Pro všechny varianty platí, že při výchově je třeba dbát na důslednost i laskavost, neboť špatné a hrubé zacházení snášejí obzvlášť zle.

To, co mají společné jak pudli velcí, tak i ti nejmenší, jsou ovšem veselost, energičnost, inteligence a přítulnost k blízkým. I člověk, který si pořizuje menší plemena pudlů, by měl tedy myslet na to, že toto plemeno prostě zbožňuje procházky a pohyb, byť pudl velký je přece jen na pohyb nejnáročnější. 

Co se barev týče, na výstavách jsou v současnosti uznáváni jen pudlové jednobarevní - a to černí, hnědí, bílí, stříbřitě šedí, oranžovo-plaví či takzvaní aprikot a červenoplaví.

Vícebarevné varianty pudlů nicméně existují, a v minulosti bývali ještě běžnější. Mimochodem, říká se, že černí pudli mají původ v pudlech šlechtěných v Rusku, hnědí v německých a bílé "mají na svědomí" Francouzi. 

Na co trpí pudl? 

Co se zdraví týče, jsou též lehké odlišnosti mezi většími typy pudlů a těmi maličkými. Velcí pudli častěji trpí na problémy s kyčelními klouby, torzí žaludku (typickou pro velká plemena), onemocnění mazových žláz či neonatální encefalopatii.

Střední pudli se potýkají se šedým zákalem.

A prakticky totožné trable pak sdílejí trpasličí a toy pudlíci. Tyto prcky může soužit von Perthesův syndrom, kolaps průdušnice, zelený zákal či luxace čéšky. 

Každého z (různě velikých) pudlů ale může postihnout i progresivní atropie sítnice, von Willebrandova nemoc či distichiáza, záněty zvukovodu, epilepsie, nebo  zánět tlustého střeva. Důležité je také už od štěněcího věku pečovat o jejich chrup, neboť mají sklony k zubnímu kameni. 

Nicméně se neděste, pudlové patří patří mezi plemena se solidním zdravím. A mnohé se samozřejmě odvíjí i od péče. Dožívají se 12-15 roků, jsou však zaznamenáni i ti, kteří průměrnou délku pudlího života překračují. 

 

 

 

Zdroje:  Wikipedia.cz , Wikipedia.org , hellosandy.cz , https://www.ecanis.cz

Nejnovější články