Načítání obsahu, prosím počkejte

Pražský krysařík: Dům neubrání, přesto stojí za to!

Pražský krysařík: Dům neubrání, přesto stojí za to! Pražský krysařík | Zdroj: Profimedia.cz

Pražský krysařík patří mezi ta plemena psa, která se právě nevyznačují majestátností, urostlostí či tajemností. 

Ani bychom je neoznačili za plemeno neobvyklé – někdo by dokonce mohl jít tak daleko a říci, že není ničím zajímavé. Opak je ale pravdou.

Naším českým úhlem pohledu stojí za pozornost už svým původem: Jde totiž o plemeno pocházející z území dnešní České republiky. Navíc je možná velmi starou psí rasou. Některé zdroje uvádějí, že bychom mohli jeho počátky vystopovat až do 8. století. To je potřeba brát s jistou rezervou, raný středověk je zahalený v mlze nejasností i v zásadnějších věcech, než je otázka psích plemen.

Víme však, že staří Slované měli v oblibě psíky spíše menšího vzrůstu, kteří se mohli krysaříkům podobat. V pozdější době se patrně objevovali na královských i šlechtických dvorech, stejně jako v měšťanských domácnostech.

Krysařík toho mnoho nezastal jako hlídač, o to lepším byl ale bojovníkem proti škůdcům a hlodavcům, odtud jeho název. Alternativními verzemi jsou "libeňský srneček" nebo velmi rozšířené "ratlík" – do němčiny přeložené slovo krysařík a zpětně počeštěné.

Je jistým paradoxem, že i když se tedy nejspíše jedná o plemeno staré, není dosud plně mezinárodně uznáno. Odborná péče se plemeni nevěnuje tak dlouho, problém je především v blízké příbuznosti stávajících psů. K uznání je totiž potřeba, aby existovalo alespoň 64 sledovaných jedinců nepříbuzných vzájemně do třetí generace. Chovných psů je zatím ale stále jen asi 2500 a krysařík nemá příliš početné vrhy štěňat. Od dubna 2019 tak došlo alespoň k prozatímnímu uznání dle FCI.

profimedia-0235200350 Zdroj: Profimedia.cz

Krysařík si z těchto oficialit ale nic nedělá, pes je to hrdý a znalý svých kvalit. Je sice malý – s hmotností kolem 2,6 kg a výškou 23 cm – ale oduševnělý. Má pozornou, mazlivou a inteligentní povahu, je velmi fixovaný na svou rodinu a nedůvěřivý k cizím lidem.

Královský hrad by možná kdysi neubránil, jako hlídač do bytu je ale více než vhodný. Jen výchovu potřebuje tento pes pevně uchopenou – je velmi orientovaný na smečku, tedy svou rodinu, a bude-li mít pocit, že ji může dominantně ovládat, stane se lehko nesnesitelným.

Charakteristický je jeho vzhled – vejcovitá hlava, výrazné a lehce vystouplé oči, poměrně velké uši. Srst je krátká a přiléhající, obvykle tmavé či žluté barvy. Tělo má souměrně s dobře vyvinutými svaly nohou – dokáže na svou velikost dobře běhat. Slabinou plemene jsou ale dosti křehké kosti, obzvlášť na jeho drobné končetiny se musí dávat pozor.

Pražský krysařík patří mezi ty psy, které potkáváme často. Možná tak často, že už nad nimi ani nepřemýšlíme jako nad nějakou raritou. Jak je ale vidět, i tenhle typický obyvatel pražských paneláků má ve světě psů co říct.

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články