Načítání obsahu, prosím počkejte

Záhady a taje kočičího předení

Záhady a taje kočičího předení

Je snadné uvěřit obecnému přesvědčení a domnívat se, že předení je výhradně výrazem spokojenosti koček. Tak jednoduché to však není. 

Věděli jste, že navzdory četným teoriím i výzkumům se tento pro nás lidi tolik příjemný zvyk ještě nepodařilo zcela vysvětlit? Stále tak zůstává opředen tajemstvím.

Purrrrrrr. Jak to vlastně dělají?

Na rozdíl od všech ostatních zvuků, které naši kočičí přátelé během svého života vydávají, se vrnění objevuje jak při nádechu, tak i při výdechu. Vědci se však stále neshodli na tom, jak to naši miláčkové vlastně dělají.

Nejrozšířenějším názorem je, že tento zvuk mají na svědomí vibrující svaly hrtanu a proud vzduchu procházející při dýchání hlasivkami.

Ještě na počátku 19. století se vědci domnívali, že kočkovité šelmy mohou buďto příst nebo hlasitě řvát a podle toho je také dělili do vlastních kategorií. Dnes už víme, že příst dokáže jejich většina s několika dodnes nepotvrzenými výjimkami, jako jsou lvi, leopardi, jaguáři a třeba tygři. Dělení koček podle jejich řevu a předení se nicméně ukázalo jako zcestné. Mnohé velké kočky včetně gepardů a pum totiž dovedou obojí, řvát i příst.

Když se přede, je hned líp

Předpokládá se, že kočky předou, když jsou spokojené a cítí se dobře. To je podle všeho nakonec pravda. Ani zdaleka to ale není jediný důvod. Existují momenty, kdy kočky předou, i když spokojené zrovna vůbec nejsou, třeba když jsou hladové, vystrašené či dokonce zraněné.

Vrnění bylo mimo jiné pozorováno i jako prostředek k uklidnění zraněného druha či vystrašeného potomka. Tento jev je využíván ve felinoterapii, kde se pro něj etabloval výraz "terapie předením" (anglicky Purr Therapy). Vrnění je zkrátka zvuk, kterým kočky uklidňují jak sebe, tak i své okolí. Jde o takovou autoterapii.

Zázračný lék a nečekaná využití

Překvapením může být i to, že frekvence vrnění (u domácích koček běžně někde kolem 26 Hz), podle určitých teorií stimuluje obnovu kostí. Kočkovité šelmy tráví hodně času povalováním se a čekáním na vhodnou kořist, jejich kosti by tak nedostatkem pohybu mohly během zahálky řídnout. A to podle všeho řeší vrnění, které zvukem a třesením stimuluje jejich kosti a klouby i ve chvílích, kdy je zrovna nepoužívají.

Na základě myšlenky kočičího předení bylo dokonce vytvořeno několik zdravotních přístrojů, které byly následně patentovány pro potenciální využití v léčbě. Brzy se tak můžeme dočkat NASA skafandrů vrnících ve frekvencích, které dobře zná kočka na vašem klíně.

Kočičí vrnění není zdravé jen pro kočky, pomáhá i jejich majitelům. Desetiletá studie Univerzity v Minnesotě ukázala, že majitelé koček mají až o 40 procent nižší pravděpodobnost výskytu infarktu, než lidé, kteří kočky nechovají. Tak vaší kočce hezky poděkujte, protože se vám pravděpodobně snaží ulehčit život.


Zdroje:  Vlastní