Načítání obsahu, prosím počkejte

Jak pomoci psům s artritidou

9. 5. 2022 – 16:36
0
Jak pomoci psům s artritidou Artritida nemusí trápit jen psí seniory. Její výskyt v pokročilém věku je ale zdaleka nejvyšší. | zdroj: Pixabay

Sledovat svého zvířecího přítele, jak stárne a ubývá mu sil, bývá málokdy příjemné. Jedním z nejčastějších průvodních neduhů pokročilejšího věku bývají problémy s klouby a bolestivým pohybem. Existují ale způsoby, jak psovi v takové fázi života ulehčit, a třeba si díky tomu dál užívat pěkných společných chvil.

Artritida je poměrně zákeřná a nevyzpytatelná choroba. Může mít podobu pomalého, táhlého odcházení pružností kloubů, začne proto psa zpomalovat a ztěžovat mu život postupně. Stejně tak může způsobit akutnější, velmi bolestivé záněty kloubů. Zároveň ale platí, že pokud se nejedná o opravdu těžké případy, pak je artritida sice přítěží, ale ještě na tak nemilosrdným stavem (jako je třeba bující rakovina), kdy už začne chovatel uvažovat o uspání svého psího seniora. Pokud se k běžným formám artritidy přistupuje citlivě, může mít mazlíček ještě dlouhý, a hlavně kvalitní život.

U psů pokročilejšího věku si můžeme začít všímat problémů s pohybem a bolestivých reakcí na některé náročnější úkony. Veterinář nám pak při pravidelné prohlídce pomůže určit, zda se skutečně jedná o artritis. Důležité totiž také bývá určení, které konkrétně klouby asi psa trápí. Navíc existuje různá podpůrná medikace a další lékařské postupy. Každopádně prvním krokem, který bychom měli udělat, je provést několik jednoduchých úprav v bytě.

Úpravy v domácnosti

Podstatou takových úprav je minimalizace možných zdrojů bolesti pro psa, stejně jako úzkosti ze špatně zvládatelných situací. Pes s bolestivými klouby může mít kupříkladu strach z pohybu na kluzkých površích, jako jsou dlaždice či plovoucí podlahy. Proto je dobré rozmístit v místech jeho pohybu různé protiskluzové rohožky, přilepené koberečky a podobně. Nejde jen o chodby a kuchyně, kudy byl pes zvyklý dříve bez obtíží chodit.

Podobná opatření ocení i u oblíbeného místa na gauči, při vstupu na schody a podobně. Konkrétně schody ale může být u pokročilejších případů artritidy lepší zahradit. Mazlíček může na nich lehko ztratit kvůli bolesti rovnováhu a vážně se zranit.

Psovi se dají pořídit různé doplňky, oblíbené jsou například ortopedické pelíšky vhodné výšky pro pohodlné postavení se. Ty umožňují zvířeti dál odpočívat blízko oblíbeného místa v obývacím pokoji bez toho, aby muselo seskakovat ze sedačky či se bolestivě zvedat z podlahy. Na trhu také existují odlehčovací postroje, díky kterým může člověk psovi nadnášením pomoci při zdolání schodů, nastupování do auta a podobně.

Vhodné přípravky

Dalším krokem se obloukem vracíme k výše řečenému: ve spolupráci s veterinářem je možné probrat vhodné přípravky pro artritického psa. Odborníci přitom doporučují multimodální přístup, tedy kombinaci různých léčiv a doplňků. Akutní bolesti se léčí například látkami ze skupiny tzv. NSAIDS, případně injekcemi. To je ovšem specificky veterinářská záležitost, kterou chovatel bez předpisuje stejně nedostane.

Existuje ale celá řada produktů, které podporují odolnost chrupavek kloubů a pomáhají tlumit nebezpečí artritidy, případně její rozvoj. Řada doplňků kloubní výživy má dokonce preventivní funkci a doporučuje se je podávat už ve štěněcím věku. Obzvlášť pro některá plemena je to více než žádoucí, neboť mohou mít geneticky či anatomicky větší předpoklady k problémům s klouby.

Například bolesti v oblasti pánve a kolen zasahují plemena všech velikostí: z těch nejmenších jde nejčastěji o bostonské teriéry, čivavy, mopse či teriéry; u větších bývají častěji postiženi labradoři, zlatí retrívři, boxeři, buldoci, němečtí ovčáci či mastifové; z obřích plemen se problémy nevyhýbají dánským dogám či bernardýnům. Angličtí buldoci, corgiové, jezevčíci, labradoři a zlatí retrívři pak mívají častější problémy i v oblasti loktů předních končetin. Labradoři a retrívři (kteří obecně bohužel patří mezi nejnáchylnější psy k artritis) trpívají i bolestmi ramen.

Asi poslední kategorií péče o artritického psa představují možnosti sekundárních terapií. Tedy takových, které přímo nezasahují zdroj bolesti, ale pomáhají posilovat tělo a jeho odolnost. Při snaze o snížení míry bolesti, kterou nemocný pes trpí, je tak například klíčová snaha o zdravé snížení tělesné hmotnosti. S tím se pak pojí i přiměřené cvičení, odpovídající stavu a věku, k podpoře hybnosti těla. Dnes se navíc rozšiřují možnosti různých psích fyzioterapií, masáží a podobně.

Platí, že artritidu musíme vždy řešit v součinnosti s veterinářem. S tím bychom měli konzultovat nejen možnosti medikace, ale i další kroky. Kupříkladu snižování hmotnosti staršího psa musí být vždy vedeno citlivě. Zároveň ovšem řada výše řečených kroků leží na zodpovědnosti chovatele. Dá se ale předpokládat, že pokud je cílem zlepšení kvality života psího přítele, pak těch pár změn vedoucích k úlevě nepředstavuje pro milujícího člověka problém.

Zdroje:  Vlastní , petmd.com

Nejnovější články