Aspergilóza je známá i z lidské medicíny jako nemoc, při které plísně z rodu Aspergilla pronikají do organismu, nejčastěji do dýchacích cest. U lidí s oslabenou imunitou pak taková infekce může vést až ke smrti. U ptáků je to pak s mechanismem onemocnění velmi podobné.

Symptomy nemoci záleží na formě infekce, existuje totiž aspergilóza akutní a chronická. U obou u ptáků platí, že nejčastěji jsou napadeny plicní sklípky, infekce se ale může projevit i na průduškách, průdušnici či v ptačím hlasovém ústrojí syrinx. Při neléčení se pak plísně aspergilla mohou rozšířit i do dalších orgánů.

Akutní a chronická forma

Akutní forma se objevuje nejčastěji u mladých či nově dovezených ptáků. Jde o nemoc s velmi těžkým a krátkým trváním. Zvíře při ní ztrácí chuť k jídlu, má problémy s dechem a poměrně brzy hyne. Problém je v tom, že skutečně jasné potvrzení choroby může přinést jen včasné veterinární vyšetření plic, jasně se totiž idenfitikuje podle otoků a bílého hlenu přímo v plicních vacích.

Chronická forma se projevuje dlouhým průběhem, a to spíše u starších jedinců. K nákaze ale mohlo dojít už dříve v životě a jen čekala na oslabení k plnému rozvinutí. Projevuje se apatií, pokleslostí, slabostí a problémem s dechem. Zákeřnost chronické formy je v tom, že potřebuje brzkou léčbu, symptomy se ale projeví až při déle trvajícím napadení plic.

Někteří chovatelé papoušků mají tu zkušenost, že rané podezření na aspergilózu padlo tehdy, když se jejich mazlíček začal nečekaně zadýchávat po větším letu. To ale u papoušků chovaných v menších klecích často není možné. Kvůli výraznému ozobí se také aspergilóza může u papoušků (na rozdíl třeba od drůbeže) dříve rozpoznat zvláštním suchým zánětem v okolí nozder.

Malá šance na vyléčení

Problém je v tom, že chroničnost této formy si vybírá svou daň. Když je aspergilóza odhalena pozdě, bývá už poškození plic nevratné, mohou se dokonce objevovat i změny na kostech, degenerace horních cest dýchacích či napadení nervového systému. Papoušek tedy vypadá dlouho poměrně dobře a pak mu začne zdraví rychle kolabovat. Smutnou skutečností tedy je, že aspergilóza nemá moc dobré statistiky vyléčených.

Příčinou je nakažení spory zmiňované plísně aspergillus. Ty se mohou vyskytnout v nakaženém jídle, přenášet vodou, inkubátory, nečistou podestýlkou či se objevovat v nevětraných prostorách. Vyloučit ale nejde ani nákaza z prostředí, tedy „smůla“ v tom, že nějaké spory zrovna náhodou letěly vzduchem. Globálně vzato je tedy aspergilóza závažnějším problémem v hospodářských chovech ptáků, kdy například mezi drůbeží dokáže výrazně řádit a rychle se šířit. Nejčastěji napadá ptáky s nedostatkem vitamínu A, případně obecně trpící podvýživou a stresem. Jak jsme řekli, nejničivější je infekce u jedinců s oslabenou imunitou.

Pokud se podaří veterináři aspergilózu diagnostikovat včas, pak se dá léčit kombinací antibiotik a antifungálních přípravků. Nejde někdy jen o přímo podávané léky, ale například i o dýchání aerosolů. Naprosto klíčové je včasné rozpoznání nemoci, chovatel by tedy měl být pozorný ke všem problémům s dechem a raději nic nepodceňovat.

Úplně v bezpečí nejsou před aspergilózou papoušci nikdy, základní prevence ale vyplývá z výše řečeného: Mnohem méně ohrožení jsou jedinci s dobrou imunitou, je tedy potřeba dbát na správnou a nutričně bohatou stravu. K tomu se pojí dobře udržovaná hygiena kolem obydlí papoušků, spolu s dobrou ventilací vzduchu.