Načítání obsahu, prosím počkejte

Malčik - toulavý pes z Moskvy, kterého ubodala fotomodelka

Malčik - toulavý pes z Moskvy, kterého ubodala fotomodelka Socha Malčikovi v moskevském metru | zdroj: Profimedia.cz

Malčik, což v ruštině značí „chlapec“, bylo jméno toulavého psa, který několik let pobýval ve stanici moskevského metra. Stal se zdejším maskotem, a když tragicky zemřel jako oběť násilí, vzedmula se v Rusku vlna veřejného pobouření žádající větší důraz na předcházení násilí na zvířatech.

Malčik byl jedním z mnoha toulavých psů, kteří bývají hlavní město ruské federace. Podle odhadů se narodil kolem roku 1996 a šlo o černě zbarveného křížence blíže neurčených ras. Asi v roce 1998 začal obývat stanici metra Mendělejevskaja. Mezi místními obyvateli a pravidelnými cestujícími se stal velmi známým a populárním, také proto si vysloužil láskyplné jméno Malčik. Proslul v podstatě jako „strážce“ stanice.

Rád se nechával krmit i pohladit, jakmile ale narazil na člověka agresivního či podivně se chovajícího, stal se ze staničního mazlíčka pes-hlídač. Takovému člověku uměl dát najevo svou nelibost a mezi lidmi kolovaly anekdoty o tom, jak ze stanice vyháněl hlučné opilce. Stejně tak prý bránil své teritorium proti jiným toulavým psům a tak zůstával prostor stanice prostý od psích smeček obtěžujících cestující.

Jeho příběh ale nemá šťastný konec – v zimě roku 2001 cestovala stanicí jedenadvacetiletá fotomodelka Juliana Romanovova se svým stafordem, který se s Malčikem popral. Toulavý pes považoval stanici za svůj domov, který hlídal a nepouštěl tam jiné psy. Několik svědků vypovědělo, že se nejprve od Malčika vzdálila, po chvíli se ale vrátila a než vytáhla nůž, na poklidně ležícího psa poštvala svého staforda.

Následně Juliana vytáhla z kabelky nůž a Malčika ubodala. 

RUSMARKA-2491 Poštovní známka se sochou Malčika | zdroj: commons.wikimedia.org (volně k šíření)

Smrt oblíbeného psa upoutala pozornost médií, a proto se případ vyšetřoval bez okolků jako zločin utýrání zvířete. Během procesu vyšlo najevo, že Juliana má za sebou dlouhou historii drobných trestů za týrání zvířat a psychiatrických léčení. To pobouřilo veřejnost, neboť panovalo přesvědčení, že nebýt mírnosti zákonů a měkkosti soudců, byla by Juliana už dávno za své chování vůči zvířatům potrestána přísněji a Malčik třeba mohl žít.

Následná veřejná diskuze přitáhla pozornost k otázce ochrany práv zvířat obecně a vedla až ke změně některých paragrafů.

Sám nebohý Malčik žije dnes druhým, posmrtným životem. V roce 2007 byla ve stanici Mendělejevskaja odhalena socha zvaná „Soucit“, která je pomníkem všem toulavým zvířatům, protestem proti krutosti vůči nim a vyjádřením respektu ke všem živým tvorům. Vznikla díky veřejné sbírce skupiny umělců, která se setkala s nečekaně velkým ohlasem. A co je hlavní: plastika zpodobňuje v bronzu samotného Malčika, který tak zůstává symbolickým strážcem stanice i po smrti.

Malčikova památka stále žije – v roce 2019 vyšla známka s vyobrazením stanice a pomníku a jeho příběh je mezi lidmi stále známý. Dobrosrdečný a přátelský Malčik tak sice uhynul tragicky, možná ale, že kvůli jeho smrti se někteří další psi ulice setkali s lidštějším zacházením.

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články