Načítání obsahu, prosím počkejte

Chips - psí válečný hrdina

Chips - psí válečný hrdina Pes Chips na italské bojišti | zdroj: US Army Photo

Chips je jméno psa, který za druhé světové války sloužil v americké armádě a který bývá označován za nejvíce dekorované zvíře vůbec. S jeho poctami to nakonec nebylo tak jednoduché a Chips byl z oficiálních míst trochu nedoceněný. Na válečném poli se ale skutečně vyznamenal, svými spolubojovníky byl milován a stal jedním z nejznámějších zvířat sloužících ve druhé světové válce.

Chips byl křížencem, mezi svými předky měl německého ovčáka, kolii a sibiřského husky. Pocházel z farmy z městečka Pleasantville ve státě New York, kde se v roce 1940 narodil. Po vstupu USA do války se rozšířil (nejen) mezi farmáři zvyk propůjčovat vhodné mladé psy armádě a pomoci tak aspoň trochu v boji. Tak se i Chips v roce 1942 dostal nejprve do výcvikového střediska, později přímo do války. Jako strážní pes prošel bojiště v severní Africe, na Sicílii v Itálii, ve Francii i v samotném Německu.

Tak v roce 1943 byl jedním ze psů, kteří hlídali konferenci Winstona Churchilla a prezidenta Roosevelta. Ještě toho roku se účastnil invaze na Sicílii, kde si získal ve své jednotce velkou slávu.

Došlo totiž k tomu, že se spolu se svým psovodem ocitl zablokovaný pod palbou italského palebného postavení. Vojáci se nemohli dostat z úkrytu a zůstávali tak v život ohrožujícím patu. V tu chvíli se prý Chips utrhl svému psovodovi a přeskočil zábrany z pytlů přímo doprostřed kulometného hnízda.

Útok zuřivého psa rozehnal italskou obsluhu zbraní, sám Chips utrpěl několik zranění. Přitom se ještě téhož dne účastnil obklíčení jiného postavení italských vojáků, které skončilo zajetím desítky z nich.

Po válce zpátky k rodině

Za tyto zcela mimořádné činy dostal zprvu Vyznamenání za významné zásluhy, Stříbrnou hvězdu a dokonce i Purpurové srdce, tedy vysoká vojenská vyznamenání. Později ale došlo k tomu, že převážily konzervativní názory – podpoření debatou v Kongresu – a bylo vydáno nařízení o tom, že tato vyznamenání mohou dostávat pouze lidé.

Jako by snad dekorování zvířete snižovalo význam ocenění – ale na druhou stranu, co si dělá pes z lidských medailí? Rozhodnutí bylo sice v jednotce přijato s nevolí, nakonec ale největší vyznamenání pro Chipse byla velká úcta a kamarádství jeho spolubojovníků. Když skončila válka a Chipsova služba, dostal od jednotky neoficiálně slavnostní stužku s pamětní medailí a osmi hvězdami za osm různých tažení.

Po válce se Chips vrátil ke své původní rodině, uhynul z blíže neurčených příčin už v roce 1946. Jeho příběh ale inspiroval filmaře a sám pes je jedním ze symbolů statečnosti našich zvířecích přátel v lidských válkách.

Chips Pes Chips se po vojenské službě vrací domů | zdroj: US National Archives

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články