Jak už to tak bývalo – svou životní dráhu si mohl dovolit díky svému šlechtickému původu a značnému jmění, které zdědil. Když se už jako proslulý muž nepohodl s novým dánským králem, odešel ze země na pozvání Rudolfa II. do Prahy. Tychonovy vědecké teorie byly sice překonány (tvrdil například, že Země je středem vesmíru), jeho metody výpočtů ale inspirovaly další badatele jako Koperníka nebo Keplera a položily základ moderní astronomie.

Podivuhodný mazlíček 

Nebyl to ovšem žádný asketa znající jen knihy a čísla. Naopak, byl hostem nejedné pijatiky a večírku. Ostatně, anekdotická verze jeho skonu říká, že při jedné takové pitce u Petra Voka se nemohl zvednout od stolu dříve než císař, až mu praskl močový měchýř. Není to samozřejmě pravda, takovou vůli nikdo nemá, tato historka v každém případě naznačuje poněkud divočejší životní styl.

K tomu patřil i výstřední "domácí" mazlíček, kterého údajně Tycho Brahe vlastnil: jeho oblíbený los.

K Tychonovi se váže kromě spekulací o příčině jeho smrti řada dalších historek. Kupříkladu nosil po prohraném studentském souboji s meči údajně zlatý nos (ve skutečnosti bronzová protéza). Na svém dánském hradě si vydržoval šaška s "jasnovideckými" schopnostmi. Onen hrad byl vyhlášený i jím pořádanými alkoholovými dýchánky. Los jako mimořádně neobvyklý zvířecí společník do takového obrazu jen zapadá.

Parohatý alkoholik

Braheho los byl prý ušlechtilé, velmi urostlé zvíře. Tycho jej miloval jako přítele, sám o něj pečoval a měl ho ochočeného lépe než věrného koně. Zároveň ho prý nechával opíjet se při vyhlášených pijatykách na domácím hradě. To údajně přinášelo nejen obveselení společnosti, ale samotnému losu dokonce upřímnou radost. Zkrátka parohatý alkoholik.

I k tomuto zvířeti se váže – stejně jako k jeho pánu – podivná historka o příčině úmrtí. Francouzský filosof Pierre Gassendi, častý Tychonův host, si zapsal, že jednou se rozmařilá společnost začala dohadovat, zda je nějaké zvíře rychlejší než jelen. Tycho si jen smutně povzdechl, že teď už ne. Jeho los by prý předběhl každého jelena, žel při návštěvě šlechtice ve městě Landskrona se los zase opil a upadl na schodech tak nešťastně, že z toho pošel. Nevíme nic o Braheho smutku nad ztrátou losího mazlíčka, ale nepochybně jí hluboce želel.

To vše se odehrálo ještě v Dánsku, o pražských mazlíčcích Tycha Brahe nemáme zpráv. Je ale pravda, že přední učenec, mystik a pijan rudolfínského dvora by nás po extempore s alkoholickým losem už mohl jen stěží překvapit.