Načítání obsahu, prosím počkejte

Nejlepší psi na dlouhé výlety

28. 9. 2020 – 17:43
0
Nejlepší psi na dlouhé výlety zdroj: 2999607@Pixabay.com

Můžete mít rádi dlouhé výlety, túry či přímo vandry. Můžete mít rádi psy a neudělat bez čtyřnohého parťáka ani krok. Pokud ale chcete tyto dvě záliby skloubit, pak je vhodné si pořídit psa takového plemena, které bude sdílet ten správný entuziasmus a energii s vámi a zároveň je schopné dobře reagovat na vaše pokyny. Kteří psi jsou pro "outdoorový" životní styl nejlepší?

Pochopitelně platí, že jedna věc je charakteristika plemene a jiná individuální vlastnosti konkrétního psa. Najdete psa, který se bude vymykat svým aktivním příbuzným leností. Nebo takového, který bude mít sice energie dost, ale jeho divoká povaha v podstatě výlety nedovolí – a tak by se dalo pokračovat. Následující přehled, který ostatně je pouze výběrem a nikoliv vyčerpávajícím seznamem, tak berte jako pouhé doporučení či inspiraci.

1) Border kolie – řada chovatelů by se jistě shodla, že toto plemeno by mělo zaznít na prvním místě. Border kolie jsou mimořádně energické, vytrvalé a zároveň inteligentní. Dokáží si užívat dlouhé hodiny chůze a objevování krajiny, stejně jako náročné horské cesty. Jejich jedinou nevýhodou je, že jakmile polevíme v aktivním životním stylu, nesetkáme se u nich s pochopením.

2) Rhodéský ridgeback – pro milovníky náročnější turistiky může být tenhle psí drsňák skvělou volbou. Kdysi africký lovecký pes, který se uměl poprat i se lvem, je dnes oblíbeným společníkem. Zachovává si ale silnou a obratnou povahu, kterou plně využije při náročných túrách.

3) Australský ovčák – další z plemen, které hýří energií, jako by mělo vlastní reaktor. Miluje hry a plnění úkolů, a tak s ním jde dobře naplánovat celodenní výlet plný aktivity. Platí u něj ale to, co u border kólie: dlouhé výlety jednou týdně tomuhle živlu nestačí.

4) Německý krátkosrstý ohař – je příkladem loveckého psa těch nejlepších kvalit, které využije i jako aktivní společník. Je mimořádně vytrvalý a odolný, zároveň aktivní, přátelský a hravý. Plemeno ostatně potřebuje hodně pohybu, aby nepodléhalo úzkosti či frustraci, a tak jsou dlouhé cesty do přírody ideálním řešením.

5) Jack Russell teriér – jeden chovatel vtipně poznamenal, že jde o vysoce energetického, aktivního psa sbaleného do ideálně drobného těla. Jack Russell teriér byl vyšlechtěn jako lovec menších škůdců, proto je velmi obratný a zároveň vytrvalý. Někteří chovatelé říkají, že to není pes na pomalé procházky do parku – zato vyběhnout na nějakou horu přesně odpovídá jeho stylu.

6) Trpasličí pinč – je dobrým spojením aktivního psa a kapesní velikosti. Je to plemeno, které netrpí neduhy některých jiných drobných psů – je vytrvalé a odolné proti počasí. V přírodě je velmi aktivní a rádo objevuje. Zároveň ale jeho velikost umožňuje ho snadno vzít na krosnu a kus nést bez toho, abyste se vyčerpali.

7) Bernský salašnický pes – bylo by jistě chybou očekávat od psa, který má ve jménu alpské salaše, že to bude gaučový povaleč nesnášející divokou přírodu a nevyzpytatelné počasí. Naopak, pokud rádi slézáme hory a kopce, splní naše očekávání tenhle krasavec naplno. Ale pozor, plemeno má vyšší výskyt genetických onemocnění, a tak je dobré před větším výletem vědět od veterináře, že zrovna náš bernský salašnický nemá nenápadně pokřivené například končetiny či pánev.

8) Sibiřský husky – je to dobrý kamarád pro lidi, co na jednu stranu mají rádi outdoorové aktivity, na druhou stranu se neženou za výkony. Husky je skvěle odolný vůči povětří a má mimořádnou vytrvalost. Zároveň ale jeho veselá a skoro až poťouchlá povaha vede k tomu, že výprava s ním bude naplněná aktivním dováděním.

Důležité je si také položit otázku, jaké psy na výpravy nebrat. Sice snad všechna plemena milují venkovní prostředí víc než interiéry, ale ne každý pes zvládá dlouhé pěší cesty. Vlastně ani tak v tomto případě nezáleží na plemeni, jako spíš na věku psa, fyzické kondici a také na počasí.

Starší psi mohou trpět revmatem, příliš mladým zase může dlouhá chůze ublížit při vývinu stále ještě rostoucích kostí. Některá plemena se pak do drsnější přírody vyloženě nehodí, ať už kvůli náchylnostem k přehřívání organismu (buldoci, buldočci a podobně), či ke špatné tepelné izolaci kožichu (například někteří chrti, whippeti, čivavy apod.).

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články