U řady zvířecích druhů vědci už dlouho vědí, že slouží jako rezervoáry různým nemocím. Typické je to u chřipky, kdy některé kmeny prokazatelně přebývají v divokých ptácích a prasatech. Čas od času se ale z těchto rezervoárů dostávají do lidské populace v nových, agresivních mutacích. U domácích mazlíčků není situace tak závažná, nová studie ale ukazuje, že i oni se mohou potenciálně stát rezervoárem nebezpečných chorob.
Vědci z kanadské McMasterovy univerzity a indické Univerzity v Delhi totiž zjistili ve zvukovodech psů výskyt kvasinek druhu Candida auris. Tato mikroskopická houba byla poprvé izolována v roce 2009 v Japonsku, od té doby se ale stala strašákem lékařů po celém světě. Říká se jí noční můra nemocnic, neboť se často prokázala u pacientů s oslabenou imunitou, kteří se kvasinkami nakazili v nemocnicích. Při rozšíření v těle napadá velmi agresivně orgány, je superodolná proti běžným léčivům a celkově je v odborných kruzích považována za potenciálně značnou hrozbu.
Původ kvasinky C. auris není uspokojivě zodpovězen, v přírodě byla identifikována až v roce 2021 na odlehlých ostrovech Tichomoří. V kontextu lidského životního prostředí se pak tyto nebezpečné kvasinky podařilo najít například na povrchu jablek v obchodních skladech, v oblastech s vysokou slaností i v odpadních vodách.
Její výskyt uvnitř ušních kanálků psů z hlediska mikrobiologie přináší nové otázky, ohledně zvířecích přenosů. Není nicméně potřeba se začít bát kontaktu se psy, studie uvádí velmi specifické příklady toulavých psů, navíc z Indie. Nejde tedy o nějakou novou hrozbu, spíše o varování pro vědce, že je potřeba nad organismy jako je C. auris přemýšlet komplexněji.
Psi z indických útulků
Jak studie vlastně probíhala? Badatelé prováděli komplexní monitoring houbovitých a bakteriálních infekcí, které se mohou objevovat u psů v útulcích. Byly při tom odebrány vzorky kůže a výtěru z uší od 87 psů z útulků v indickém Delhi. Dvaačtyřicet z nich už bylo intenzivně léčeno kvůli chronickým kožním vyrážkám, 35 psů pocházelo původně z domácností a léčili se s mírnými zažívacími či močovými infekcemi. Nemoci těchto zvířat nesouvisely přímo s kvasinkou candida, naznačují ale, že šlo o tvory oslabené. U čtyř psů s vyrážkami pak vědci u výtěrů z uší právě řečenou agresivní kvasinku nalezli.
Autoři práce na jednu stranu uklidňují, že šlo ve výsledku o velmi specifický vzorek psů, u kterých byla C. auris objevena. Zároveň je ale zrovna Indie příkladem země, kde mohou toulaví psi snadno posloužit chorobám jako rezervoár, odkud se mohou patogeny šířit nejprve mezi domácí mazlíčky a pak snad i mezi lidi. Riziko podobného procesu je malé a zjištěné kontaminace byly v rámci kontrolní skupiny pořád malé. Je ale dobré do budoucna přinejmenším vědět, že šíření pro člověka nebezpečných mikroorganismů může mít i nečekaný zdroj.
Vstoupit do diskuze (0)