Načítání obsahu, prosím počkejte

Seborea u psů: Když má pes mastný kožich plný lupů

24. 9. 2022 – 13:24
0
Seborea u psů: Když má pes mastný kožich plný lupů Ilustrační snímek | zdroj: Pixabay

Seborea neboli seboroická dermatitida je poměrně častá kožní choroba, která se vyskytuje nejen u lidí, ale i u psů. U těch se obvykle projevuje vznikem velkých mastných lupů a výrazně mastné srsti. 

Seborea se totiž projevuje nadměrnou produkcí kožního mazu, což vede k různým vyrážkám a podrážděním. Některá psí plemena ohrožuje víc, zcela v bezpečí ale není žádný pes. Naštěstí jde z lékařského hlediska ve většině případů o poměrně banální onemocnění.

S nadměrnou produkci kožního mazu se pojí i poruchy keratinizace, což lze zjednodušeně označit za špatnou regeneraci kůže. Proto se psi trpící seboreou potýkají nejen s přehnaně promaštěnou pokožkou a srstí, ale i nadměrnou tvorbou lupů. Dermatologové ostatně rozlišují dva typy onemocnění: seborrhea sicca, při které kůže není tak mastná, za to je více poškozená suchým, dráždivým loupáním. Druhá, častější varianta je pak seborrhea oleosa – přemíra kožního mazu. 

Symptomy seborey tak můžeme sledovat nejen přímo na těle zvířete, ale třeba i na místech odpočinku, kde nacházíme větší množství nažloutlých lupů. Vedle přílišné mastnoty a loupání se pak nemoc může projevovat například nepříjemným zápachem, zarudnutím kůže, vypadáváním srstí, doprovodnými infekcemi (časté bývají záněty uvnitř uší) a samozřejmě úporným svěděním a škrábáním. 

Svědění, zápach a druhotné infekce

Zasažená místa se objevují hlavně tam, kde je větší koncentrace mazových žláz, dále u některých plemen v záhybech kůže obecně. Řeč je tedy hlavně o tlapkách, krku, rtech, záhybech kolem lopatek a pánve a v podbřišku. Jak jsme řekli, mastnota může vést až k zápachu. Poškození pokožky má zase vliv i na kořínky chlupů, a zvíře tak u těžších příznaků může ztrácet srst. Velmi dobrým indikátorem je výrazné zarudnutí kůže. Problém je také v tom, že silné drbání se vede k druhotným infekcím v poškrábané kůži. 

Pokud jde o příčiny, pak se hovoří o primární a sekundární seboroické dermatitidě. Ta primární je vzácná, vzniká jako vrozená porucha mazových žláz a s věkem se postupně zhoršuje. Některá plemena mohou mít kvůli dědičnosti větší pravděpodobnost výskytu primární seborey. Jde například o basety, jezevčíky, německé ovčáky, zlaté a labradorské retrívry či některé kokršpaněly a teriéry.  

Sekundární seborea je pak mnohem častější a teoreticky ohrožuje každého psa. Jde o získané onemocnění, přičemž příčin existuje více. Všechny ale souvisí s chorobami narušujícími strukturu a funkci zdravé kůže. Seborea tak může doprovázet některé alergie, problémy s tvorbou hormonů, bakteriální či plísňové infekce kůže či se objevuje i při napadení parazity. Vznik seboroické dermatitidy tak může odstartovat třeba i napadení blechami, které nutí psa si škrábat oslabenou kůži. 

Posílení zdraví kůže

Primární seborea nemá přímý lék, úspěšně se ale dají tlumit její projevy pomocí speciálních šamponů a koupelí. Cílem je zjemnit psí pokožku, vyčistit srst od bakterií a posílit zdraví kůže pomocí vitamínu A a retinoidů. U sekundární seboroické dermatitidy se postupuje podobně při poskytování úlevy a posílení napadené kůže. Vedle toho ale veterinář hledá příčinu, kterou je potřeba odstranit.

Různé bakteriální, plísňové či parazitické infekce se naštěstí dobře léčí, léčba podle závažnosti trvá několik týdnů až měsíců. Trochu obtížnější je řešit problémy vzniklé špatnou funkcí hormonů. Ve vzácných případech se může seborea objevit například jako důsledek vážnějšího onemocnění štítné žlázy. Různé nemoci žláz s vnitřní sekrecí se často chronicky táhnou celý život, samotnou seboreu lze ovšem dobře tlumit podobně, jako je tomu u primární formy. 

Možnosti prevence jsou dány tím, o jakou formu seborey se jedná. U primární lze v podstatě jen dávat pozor na vrozené vady přenášející se napříč rodovou linií. Při sekundární se zase nedá vyhnout některým příčinám, typicky například alergiím.

Na druhou stranu ale platí, že pokud seborea vzniká ze špatného stavu kůže, pak lze za prevenci považovat péči o ni. Pokud vidíme, že zvíře má kůži ve špatném stavu a trpí svědivostí, pak je lepší věci řešit s veterinářem dříve, než se spustí právě různé dermatitidy. Včasná péče brání rozvoji těžkých stavů a pomáhá předcházet nepříjemnému svědění, které psí mazlíčci tak špatně snáší.

Zdroje:  Vlastní , thesprucepets.com

Nejnovější články