Načítání obsahu, prosím počkejte

Proč kočky nesnáší vodu

25. 1. 2021 – 13:03
0
Proč kočky nesnáší vodu Kočky a voda si ne vždy rozumějí. | zdroj: rihaij@pixabay.com

Obecný stereotyp říká, že zatímco pejsci si hrátky ve vodě užívají, kočky ji nesnáší. Není to tak úplně pravda. Existují plemena, například kočky od jezera Van, které si plavání vyloženě užívají. Stejně tak se jistě najdou jedinci napříč plemeny, pro které bude voda radostí. Přesto jde asi říci, že větší část koček vodu a koupání v lásce dvakrát nemá. Proč tomu tak je? A co koupání kočičích mazlíčků – je potřeba je k němu nutit za každou cenu?

Předně je potřeba říci, že každou kočku je potřeba chápat jako individualitu. Některé mohou mít vodu přirozeně rády. Kupříkladu se uvádí, že pokud mají s vodou pozitivní zkušenost koťata v socializačním věku, například díky své matce, pak jim obvykle tato náklonnost zůstane celý život. Zároveň si ale nejde říci "vychovám kočku k lásce k vodě" a zvíře pak k něčemu nutit proti jeho individuálním preferencím.

Evoluční biologové upozorňují, že se kočky vyvíjely a byly domestikovány nejspíše v oblastech Středního Východu, tedy v lokalitách suchých. Toto může být kořenem podvědomého odporu k vodě u většiny z těchto domácích šelmiček. Snaha schovat se před deštěm a neskončit v kaluži nebo v potoce je zkrátka instinkt otištěný hluboko v genech. Jen u některých plemen je potlačená dalším vývojem či šlechtěním – vedle vanských koček je řeč třeba o kočkách bengálských či amerických bobtail.

Evoluční dědictví by ale nevysvětlovalo vše – důležité je i kočičí vnímání svého těla. Jde o zvířata, která jsou posedlá čistotou. Možná až 50 procent času, kdy nespí, tráví kočky péčí o srst. Mimo to jsou navíc citlivé na teplo, což s vyčesáváním srsti jazykem souvisí, je totiž součást jejich termoregulace. Není moc těžké si představit, že takto orientovaný tvor vnímá mokrý, studený a nasáklý kožich jako něco strašlivého. Nemluvě o tom, že ztěžklá srst jim komplikuje plynulý, ladný pohyb a ruší jejich vnímání okolí. Jinými slovy: promáčená kočka je ve většině případů uzlíček stresu.

Kočičí koupání

Tím se dostáváme k otázce kočičích koupelí. Ten nejlepší způsob, jak v těchto mazlíčcích vyvolat trvalý odpor k vodě je totiž vnucené koupání. Samotná zkušenost s nechtěným pobytem ve vodě se při tom navíc pojí s typickými "kosmetickými" vůněmi koupelny, což je další násilný atak na citlivé kočičí smysly.

Někteří odborníci na chov proto uvádí, že pokud je kočka zdravá, není potřeba ji vůbec koupat. Díky své vlastní touze po častém a pečlivém sebečištění bývají tito mazlíčci ve výrazně lepší hygienické kondici, než pejsci, kteří si s běžnou špínou hlavu nelámou. Může ale nastat situace, kdy se kočka ušpiní tak, že na to vlastními silami nestačí – i v bytě se například potká s převrženou lahví nápoje a lepkavé neštěstí je na světě. Nemluvě o těch jedincích, kteří koupele potřebují ze zdravotních důvodů.

Pokud tedy kočku z nějakého důvodu koupat opravdu chceme nebo musíme – a nemáme to štěstí, že zrovna ta naše má koupele ráda – je potřeba postupovat trpělivě. Nechat zvíře si na prostředí koupelny zvyknout, prozkoumat jej. Někdo dokonce doporučuje kočku vodit několikrát k prázdné vaně, nechávat tam oblíbené hračky či pamlsky, aby vznikla pozitivní asociace. První "namočení" by mělo proběhnout jen v pár centimetrech teplé vody. Pomoci můžou plavající hračky, jejichž lov kočku zabaví a navodí pozitivní náladu.

Jak na to

Během samotné koupele neprodlužujeme čas, kdy aplikujeme nezbytné šampony či jiné přípravky, pokud například léčíme kožní nemoci. Spíše než hektický spěch je ale dobré dodržovat klid, minimum hluku a prudkých pohybů. Přirozeně přejít od hry k umytí. Je-li to možné, pak zvíře jen naprosto minimálně omezovat v pohybu.

Dobrý pozor dáváme na vousky, oči a uši, tedy na citlivá místa kočičího těla. Jejich podráždění vodou či hygienickými přípravky veškeré naše snažení spolehlivě zhatí. Kočku hned po vytažení z vany jemně zabalíme do měkkého ručníku. Pocit sucha a tepla ji pomůže uklidnit.

V podstatě jen osušíme odkapávající vodu, ale srst bychom neměli drhnout, jako když otíráme lidskou kůži. Kočka oschne sama, jen je potřeba ji držet v teple a mimo průvan. Po koupeli se nemusíme zdráhat mazlíčka trochu rozmazlit, pomazlit a odměnit. Tedy, pokud šlo vše dobře a zvíře má na nás náladu.

Ve vztahu koček a vody platí jedno zlaté pravidlo: nechceme-li vypěstovat traumatický odpor, nikdy se nesmí objevit násilí. Kočka, která spadne do kaluže, promokne na kost anebo se proti své vůli ocitne ve vaně, bude už jen těžko hledat k vodě náklonnost.

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články