Akné se může objevit jako důsledek zánětu vlasového váčku či při tzv. furunkulóze, zánětu mazových žláz. V obou případech dochází k pronikání bakterií pod povrch kůže, poškození tkání a ke tvorbě hnisu. Tyto infekce se mohou stát chronickými, ba dokonce hrozí, že v těžkých případech otevřou cestu plísním a dalším, sekundárním infekcím.

Nejčastěji se psí akné objevuje okolo čumáku, na spodním rtu, případně na spodní straně brady. Může vypadat jako zarudlé boule, někdy vytváří malé lysiny, pokud vznikne na osrstěném místě. Na čumáku pak těžší případy akné způsobují otoky, takže jej můžeme zaměnit s pobodáním či alergií. Oproti lidskému akné je u psů zajímavé, že problémy bývají omezeny jen na zmiňované části hlavy. Průběh bývá ale stejný, jako to známe u lidí – vřídky mohou s časem prostě vyschnout, někdy prasknout a vypustit hnis, jindy se „zapálí“ infekcí a stávají se velmi bolestivými.

Možné příčiny akné jsou pak poškrábání kůže při hře nebo pádu, příliš silné drbání se (např. v reakci na alergii), vliv má ale i oslabená imunita a věk. S tím, jak se mění hormonální fungování těla, může v dospívání vést nerovnováha – opět stejně jako u lidí – k častějšímu výskytu. U psů se tedy s akné setkáváme hlavně mezi 6. a 12. měsícem života. Zdá se, že větší sklony k tomuto onemocnění mají krátkosrstá plemena, mezi nimi pak ještě o něco častěji ta menší. Zcela imunní před ním ale není žádný pes.

Snadná léčba

V případě výskytu akné je potřeba navštívit veterináře. Je totiž nutné vyloučit možné choroby, mezi jejichž symptomy také patří výskyt hnisavých vřídků. Jde například o mykoinfekci tinea, činnost parazita trudníka psího či u menších štěňat projev streptokokové infekce. Také některé kožní choroby, nejčastěji asi kvasinková infekce, mohou mít obdobné projevy. Skutečný původ vřídků většinou prokáže zhodnocení stravy, domácího prostředí, dalších symptomů a odběrů vzorků.

Léčba psího akné je poměrně snadná, v zásadě stačí jen tlumit svědivé a bolestivé projevy a bránit další infekci. Používají se proto různé léky a masti, které pomáhají mírnit infekci, v případě těžších případů pak antibioticky bojují přímo s bakteriemi. Pokud je příčinou vyšší svědivosti, která vede až ke kožním zánětům, alergie, může veterinář doporučit úpravu jídelníčku a výraznější tlumení projevů.

Většina psů se z akné snadno vyléčí. Je ale věnovat pozornost primárním příčinám a napříště jim předcházet. U těžkých případů mohou vzácně zůstat na kůži jizvy. Vzácně může pes projevy akné opravdu trpět, záněty mohou přerůst v chronickou, velmi bolestivou infekci. V takovém případě bývá léčba delší. Je proto záhodnou nepodcenit akné, když se objeví, a poradit se se zvěrolékařem i nad mírnějšími případy. Je to lepší varianta, než si nechat zprvu banální problém přerůst přes hlavu.