Kopřivková vyrážka se může objevit velmi rychle a se stejnou rychlostí pak zmizet. Kůže přitom reaguje na kontakt s alergenem vystouplými, většinou jasně ohraničenými otoky jak v řádech minut, tak hodin. Objevit se může kdekoliv na těle psa, nejčastěji se s ní ale setkáme na hlavě, krku, zádech či břiše.

V lehkých případech urtikárie mizí během 12–48 hodin po první alergické reakci. Existuje ale jistá míra nebezpečí, že tělo zareaguje opačným způsobem a namísto mizení se vyrážka postupně zhorší. Při tom hrozí, že otoky začnou blokovat dýchací cesty, případně že tělo na silné alergické projevy zareaguje tzv. anafylaktickým šokem.

V podstatě platí, že veterináře bychom měli vyhledat při každém výskytu kopřivky. Nejde totiž jen o řešení akutních obtíží, ale i o jasné určení příčiny a identifikování alergie. Nikdy totiž není zaručeno, že co jednou proběhlo jako mírná reakce, nestane se při příštím projevu něčím závažnějším.

Hrozí udušení

Rozpoznat kopřivku u psa obvykle není těžké, přesto si symptomy shrňme: Na prvním místě je to samozřejmě charakteristická vyrážka v podobě rudých, jasně ohraničených otoků, vytvářejících „mapu“ po celé zasažené oblasti kůže. K dalším projevům patří nesnesitelné svědění a otékání (tzv. angioedema). Při opuchnutí v ústech a na nose se pak škála zásahů organismu pohybuje od nepříjemného, ale neškodného slintání, až po nebezpečí udušení. Dodejme, že ve vzácných případech může dojít k výsevu urtikárií i uvnitř čumáku či krku – v takovém případě je stav mimořádně akutní a žádá si okamžitou pomoc.

Pokud jsme uvedli, že kopřivku nejčastěji způsobuje alergická reakce, pak dodejme, že samotné alergie jsou velmi pestré. Alergeny mohou pocházet z okolního prostředí, z jídla i z různých chemických látek. Ptáme-li se po konkrétních zdrojích alergické kopřivky, pak jde často např. o reakci na hmyzí či parazitické kousnutí, psí kosmetiku, léky, očkování, jedovaté rostliny či alergeny v jídle. Jsou ale popsány i případy, kdy se kopřivka objevila u psů ve stresu – snad kvůli stresovému oslabení imunitního systému.

Léky zabírají rychle

Kopřivka většinou rychle zareaguje na léčbu, k jejímu potlačení slouží hned několik léčiv podávaných podle závažnosti jak ústy, tak injekčně či napojením na kapačku v obzvlášť těžkých případech. Domácí úlevu při mírných projevech přináší například přikládání studených obkladů tlumících svědění. Majitelé psích alergiků pak mohou mít doma z dřívějška předepsaná antihistaminika.

Základní léčbu kopřivky ale představuje řešení alergií zvířete. To si žádá specifický přístup a pečlivé hledání alergenů. Většina alergií není doopravdy léčitelná – ačkoliv věda v tomto směru dělá značné pokroky – jde ale účinně tlumit jejich projevy, případně se věnovat prevenci a vyhýbání se alergenům. Kopřivka tak v podstatě není „samostatnou“ nemocí, ale především výstražným signálem, že psímu mazlíčkovi něco v jeho okolí nedělá dobře.  I proto se nesmí podceňovat ani při mírných projevech a rychlém odeznění.