Takové případy přenosu jsou pořád velmi vzácné, lidská i zvířecí medicína je ale bedlivě sleduje. Důležitou problematikou současnosti je rostoucí antibiotická rezistence bakterií. Udává se, že kvůli odolnosti některých bakteriálních kmenů na dostupná léčiva zemře ročně celosvětově na 700 tisíc lidí. Čísla navíc naznačují, že odolných bakterií velmi rychle přibývá s tím, jak hojně se užívají antibiotika. Tato léčiva v podstatě vytváří evoluční tlak, který část bakterií dokáže přežít v duchu starého hesla “co tě nezabije, to tě posílí”. 

V lidské medicíně se už dlouho poukazuje na úskalí špatného užívání antibiotik, veterinářům se ale podobné obtíže také nevyhýbají. Dřívější obavy teď potvrdila zmiňovaná studie týmu portugalských zvěrolékařů. Ti zjistili šest případů v Portugalsku a jeden ve Velké Británii, kdy se ukázalo, že mezi člověkem a jeho zvířetem došlo k přenosu mimořádně odolných „superbakterií“, jak to nazývají sami autoři práce. Šlo o různé kmeny, efekt byl ale podobný – v tělech lidí i zvířat mutovaly bakterie do podob, které mohou představovat mimořádné riziko. Navíc byly přenosné i mezidruhově. 

Celkem bylo zkoumáno několik desítek domácností se zvířaty, ve kterých se vyskytli nemocní jedinci. Vědci se přitom zaměřovali na bakterie odolné proti cefalosporinům. To je třetí generace antibiotik, používaná k léčbě širokého spektra nemocí, včetně meningitidy, zápalu plic či sepse. V lidské medicíně má mimořádnou roli, jakákoliv rezistence vyvíjející se mezi bakteriemi je tak špatná zpráva.

Nakonec byly ve Velké Británii a v Portugalsku nalezeny kmeny rezistentních bakterií u 3 koček, 21 psů a 28 lidí. Jistota přenosu mezi lidmi a jejich zvířaty pak byla u výše zmiňovaného počtu 6 domácností v Portugalsku a jedné v Británii. U některých dalších mazlíčků se ale začaly objevovat bakterie, které mají k rezistenci velký potenciál – nebezpečí odolnosti proti antibiotikům tak rostli přímo „v přímém přenosu“. 

V současnosti se celosvětově vede několik projektů a kampaní, které mají reagovat na rostoucí antibiotickou rezistenci bakterií. Autoři studie proto upozorňují, že je potřeba do těchto projektů zahrnout i otázky péče o domácí mazlíčky. Tak, aby bylo i ve veterinární praxi jasné, jak je důležité podávat antibiotika ve správném množství, chovatelé pak aby věděli, že musí dbát o správné dávkování a časování léčby. Každá bakterie, která léčbu nemocného mazlíčka přežije, totiž může potenciálně znamenat velký problém v budoucnu.