Načítání obsahu, prosím počkejte

Lymská borelióza: Nepříjemná památka na klíště v kožichu

2. 12. 2021 – 18:14
0
Lymská borelióza: Nepříjemná památka na klíště v kožichu Ilustrační snímek. | zdroj: Pixabay

Lymeská nemoc, známější také jako lymeská či lymská borelióza, patří mezi závažná bakteriální onemocnění. Skutečným „strašákem“ je její způsob přenosu klíšťaty - jde tedy o chorobu, se kterou se můžete velmi snadno setkat. Ohrožuje přitom nejen lidi, ale i domácí zvířata. Pozornost se v tomto směru věnuje hlavně psům, kteří si snadno přinesou klíště i z krátké procházky v parku a zároveň je lehké u nich první příznaky infekce přehlédnout.

Klíšťová sezóna už sice skončila, zákeřnost boreliózy ale spočívá i v tom, že má poměrně široký rozptyl inkubační doby – od několika dní po několik měsíců. Navíc se stává, že nakažený prodělá akutní fázi nemoci vcelku v klidu, až s velkým odstupem od kousnutí klíštěte ho ale začnou trápit závažné chronické problémy. Jinými slovy se s projevy lymské boreliózy můžeme setkat během roku kdykoliv. 

Nemoci způsobuje bakterie ze skupiny spirochet Borellia burgdorferi. Jejich hlavním hostitelem jsou klíšťata ve všech možných vývojových stupních. Pes, stejně jako člověk, je vlastně z hlediska životního cyklu borelií vedlejší odbočka. Bohužel, když už se do těla velkému savci dostanou, dovedou tam natropit pořádnou neplechu. Klíště průměrně saje krev minimálně 53 hodin, riziko přenosu z infikovaného parazita narůstá až po 24. hodině. Pokud se ho tedy podaří najít a vytáhnout včas, můžeme potenciální nebezpečí značně omezit. 

Problémy až po měsících

Problém je, pokud se klíště vytáhne pozdě či pokud si ho třeba nevšimneme. Jak jsme uvedli, příznaky se mohou dostavit velmi pozdě po samotné infekci. U psů některé zdroje uvádějí, že nejčastěji dochází k pozorování symptomů dva až pět měsíců po kousnutí. Velmi často proto vůbec nemusíme být obezřetní a poznat, že se jedná o možnou boreliózu. Na psí klíště jsme už dávno zapomněli nebo o něm vůbec nevíme. 

Nejběžnější symptomy boreliózy u psů zahrnují kulhání, klouby často bývají horké na dotek. Tyto bolesti kloubů mohou mizet a vracet se a někdy se pletou s chronickou artritidou. Pes obecně projevuje apatii a nechuť k pohybu, někdy ho kromě kloubů mohou bolet i svaly. Objevují se také otoky. Takový stav se pak pojí s nechutenstvím, anorexií, horečkami, letargií a projevy deprese. Vzácně se rozvine tzv. lymská nefritida, což je napadení ledvin spirochetami. V takovém případě pes rychle ztrácí na váze, atrofují mu svaly, objevuje se zvracení, zvláštní zápach z úst, někdy přehnané pití. 

Lymská borelióza se obvykle diagnostikuje na základě krevních testů. Při podezření na chorobu je proto potřeba konzultovat se zvěrolékařem, což bychom ovšem měli udělat tak jako tak, pokud je pes ve špatném stavu. Veterinář kromě krevních vzorků zkoumá i stav kloubů a posuzuje různé symptomy ukazující právě na borelii. Často bývá dobrým vodítkem i stav kloubů. Jestliže se pes projevuje jako při artritidě, ale rentgen ukáže, že chrupavky a kosti má v pořádku, pak je borelióza horkým kandidátem na příčinu. 

Léčba podle závažnosti

Léčba se odvíjí od závažnosti stavu. Může se stát, že veterinář objeví boreliózu mimoděk při nějaké rutinním odběru krevního vzorku. Zvíře samo ale nemá symptomy a zdá se, že se tělo s nemocí dokáže popasovat samo. V takovém případě se vše řeší jen pravidelnými prohlídkami, aby byla jistota, že nemoc nepostoupila někam dál.

Drtivá většina symptomatických obtíží se řeší antibiotiky, na které psi většinou reagují velmi dobře. Jen při závažném rozšíření choroby vznikají méně příznivé diagnózy. Pak je otázka, jak si dokáže tělo – kupříkladu při špatné reakci organismu na antibiotika – poradit. Jakmile je ale ve hře zasažení orgánů, bývají statistiky velmi smutné. Podle jedné studie kupříkladu při rozvoji lymské nefritidy museli být nakonec utraceni všichni psi z kontrolní skupiny čítající 49 zvířat. Z nějakého důvodu se také zdá, že větší sklony k vážným projevům mají labradoři a zlatí retrívři, ale širší výzkum na tomto poli chybí. 

Někdy se i po přeléčení boreliózy dostaví chronické obtíže či trvalé následky. Několikrát zmiňovaná artritida či jiné degenerativní onemocnění kloubů se může rozvinout právě jako důsledek předchozího napadení boreliemi. Vzácně se mohou vracet záněty kostí, jsou popsány i poškození kloubů a svalů jako důsledek prodělané nemoci. Možná existuje i vztah mezi rozvojem chronické lupenky a prodělané boreliózy. Obecně se pes v důsledku nemoci může dostat do tak oslabeného stavu, že je celkově velmi náchylný k sekundárním onemocněním. 

Nejlepší prevencí je pak minimalizování rizikových kontaktů s klíštětem. Jak jsme zmínili, pokud je parazit odstraněn do 24 hodin, šance přenosu bakterií je velmi nízká. Je proto zásadní nepodceňovat prohlížení mazlíčka po procházkách a výletech. Dobré je i používání psích repelentů či obojků proti klíšťatům. Na lidském těle se drobný, zákeřný živočich hledá přeci jen lépe než u chlupatých psů, s jejich ušními záhyby a zarostlými packami. Člověk a jeho pes si nesmí nechat hrozbou klíšťat narušit radost z pohybu venku. Trocha opatrnosti je ale vždycky na místě.

Zdroje:  Vlastní , thesprucepets.com

Nejnovější články