Na zápachu psího dechu se podepisuje kde co – od stravy přes kvalitu zubů až po celkový zdravotní stav.

Když vás váš mazlíček olízne a vy ucítíte nezaměnitelný smrad rybiny, zamyslete se nejdříve nad tím, zda jste mu neměnili stravu. Pokud v ní nejsou přímo ryby, je pravděpodobné, že se mastné kyseliny omega 3 a 6 nacházejí v krmivu. A protože se nejčastěji získávají z rybího tuku, je vysvětlení zápachu z tlamy na světě.

Zkuste najít krmivo, v němž pocházejí mastné kyseliny z jiných zdrojů než z ryb. Případně se o vhodné stravě poraďte s veterinářem nebo zkušenějšími chovateli. Stravu však neměňte nijak drasticky, ale postupně nahrazujte jedno krmivo druhým, abyste neriskovali zažívací potíže.

Anální žlázy nebo zubní plak

Když vyloučíme rybí tuk v potravě, další příčinou může být zánět análních žláz. Psi se snaží ucpané žlázy uvolnit zvýšenou hygienou a jejich olizováním, což se samozřejmě podepíše na jejich dechu. Dalšími indiciemi směrem k ucpaným análním žlázám jsou zarudlé a oteklé okolí řitního otvoru, "sáňkování", kňučení a již zmíněné neustálé olizování konečníku. V takovém případě zamiřte se zvířetem rovnou k veterináři, který žlázy uvolní a vymačká ručně.

Třetím nejčastějším důvodem rybího dechu je špatný stav zubů a dásní. Může jít o zkažený zub, zánět dásní nebo silný nános plaku. Pokud jde "jen" o zubní kámen, mělo by problém vyřešit (nebo alespoň výrazně snížit) poctivé čištění zubů. Pomoci mohou i svěží bylinky.

Pokud vyloučíte všechny zmíněné příčiny, je na místě požadovat po veterináři důkladnější vyšetření a krevní rozbory. Rybím dechem se totiž mohou projevovat i nemoci ledvin či jater.