Načítání obsahu, prosím počkejte

Jak poznat a řešit přerůstání zubů u potkanů

23. 5. 2021 – 10:30
0
Jak poznat a řešit přerůstání zubů u potkanů Ilustrační snímek | zdroj: Pixabay

Potkani sice nemají u všech lidí tu nejlepší pověst, jejich chovatelé ale vědí, že jsou to mimořádní mazlíčci. Inteligentní, hraví a přátelští. Jde ale o typické hlodavce. Chrup je jejich hlavním nástrojem – a bohužel právě ten se může u potkanů stát příčinou zdravotních obtíží. Jak se jim dá vyvarovat?

Je zajímavostí, že chrup nejoblíbenějších druhů mazlíčků – psů a koček – je svým charakterem velmi podobný lidskému. Ne nutně tvarem zubů, přeci jen jde o šelmy, ale základním vývojem ano. Koťata a štěňata se rodí bez zubů, postupně se jim prořezávají zuby mléčné, které se pak v jisté fázi dětství nahrazují stálým chrupem. Potkani oproti tomu, spolu s řadou dalších hlodavců, fungují co do dentální anatomie jinak. Kolem osmého dne života se jim prořežou postupně zuby, které jim pak zůstávají už stabilně bez výměny.

Úplný chrup pak sestává z 12 stoliček a 4 řezáků, přičemž řezáky jakožto nejexponovanější zuby neustále dorůstají. Tento hlodavčí výdobytek evoluce přináší mnohá pozitiva – zvíře může zpracovávat velmi tvrdou potravu a také používat zuby jako nástroj bez obav z opotřebení. Bohužel se ale jinak pozitivní vlastnost dokáže proměnit ve zdroj problémů, když zuby začnou přerůstat nebo dorůstají křivě.

Znaky přerůstání

Čas od času bychom se měli věnovat kontrole chrupu našich velkých myšáků. Při hře nebo při mazlení se pokusíme zvednout pysky, rozevřít čelisti a podívat se dovnitř. Bez násilí, pochopitelně. Nenechme se vylekat barvou zubů – řezáky mají potkani od přírody v odstínu žluté. Jsou pro své složení skloviny výrazně tvrdší, než zuby lidské.

Horní pár by měl mít u dospělého jedince kolem čtyř milimetrů, spodní je pak zhruba dvojnásobný. Při odhrnutí pysků mohou zuby lehce vykukovat, pokud ale potkan sedí v klidu se zavřenými ústy, neměly by být zuby vidět. Nenechte se ovšem vylekat tím, že při čenichání a zkoumání zvíře tlamičku často pootvírá, a zuby tak vykukují.

Zdravý chrup roste rovnoběžně a dosedá na sebe, spodní zuby bývají mírně zahnuté do oblouku. Nesmí se ale vychylovat bokem – tehdy obvykle začíná přerůstání, neboť se zuby přestávají obrušovat rovnoměrně a podpírat se navzájem.

U domácích mazlíčků většinou problém včas řešíme, některé záběry divokých či zanedbaných laboratorních potkanů jsou ale hrůzostrašné. Zuby jsou schopné dorůstat několikanásobku své zdravé délky, odklánět se takřka do pravého úhlu či bolestivě tlačit na nos, oči či tkáně lebky; případně začít přímo zarůstat do protilehlých dásní. Přerůstání naštěstí u potkanů hrozí jen řezákům, stoličky proto kontrolujeme jen při podezření na kazy či záněty, kterými ovšem tito hlodavci příliš netrpí. Morčata či králíci jsou v tomto v nevýhodě, neboť jim mohou přerůstat všechny zuby.

Jak usnadnit broušení zubů

Většina potkanů si je při správné stravě schopná zuby přirozeně obrušovat. Někteří jedinci se ale již narodí se zuby nakřivo, takže jsou přerůstáním ohrožení od útlého věku. Případně se může původně zdravý chrup takříkajíc rozklížit jako důsledek zranění či nemoci, při které potkan nezvládá hryzat dostatečně tvrdý materiál.

Potkanům se často pro broušení zubů dává tvrdé pečivo, samo o sobě ale není dostačující. Ideální je na hryzání vhodné dřevo – dnes se dají okusové kostky koupit v řadě zverimexů, někdo ale možná přednost větvím či špalíčkům z vlastní zahrady. Dřevo je potřeba volit s rozmyslem a pro jistotu si ověřit, zda není pro potkany toxické.

Jako příklady vhodného materiálu lze uvést dřevo z jabloně, rybízu, jasanu, hrušky, lísky, ale i bambus či kokosové skořápky. Ze dřev překvapivě nevhodných uveďme meruňku či třešeň, nedoporučuje se ani bříza, duby či jehličnany obecně, dále pak stromy víceméně jedovaté, jako třeba vlašský ořech, akát či tůje. Samozřejmě, ne každé nevhodné dřevo je vyloženě toxické, ale je-li popsaná alespoň nějaká pravděpodobnost citlivosti potkanů, je bezpečnější se těmto materiálům vyhnout.

Řešení

Pokud už zuby přerostly, potkan není schopen si je obrousit zpátky do zdravé délky. V takovém případě je potřeba věc konzultovat nejlépe se zvěrolékařem. Existují sice různé domácí rady, často vycházející z hospodářských chovů králíků, v dnešní době ale asi není potřeba riskovat zranění či roztříštění zubu například odštípáváním kleštičkami na nehty. Ano, toto je jedna z tradičních metod, kterým je lepší se vyhnout. Raději nechte zvíře odborně ošetřit, což veterinář obvykle provádí zubařským zbroušením v narkóze.

Úplně nejlepší je ale nezapomínat na prevenci. Tedy dávat svému hlodavému mazlíčku vhodné dřevo a zvážit koupi speciálních okousávácích hraček. Klíčem ke zdravému zvířeti je pak mít o jeho stavu přehled. Pokud sledujeme zuby pravidelně, můžeme si všimnout včas toho, že se něco děje a že potkan nebrousí chrup tak, jak by měl. Jako u většiny zdravotních problémů platí i zde, že včasné řešení je mnohem jednodušší než rozvinutý problém.

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články