Načítání obsahu, prosím počkejte

Kočky, za kterými se jezdí do Petrohradu

Kočky, za kterými se jezdí do Petrohradu Fotbalový věštec Achilles | zdroj: Profimedia.cz

Jedno z největších a nejznámějších muzeí na světě, ruská Ermitáž, sídlí v komplexu šesti budov a zahrnuje i proslulý Zimní palác. Vystavuje 65 tisíc exponátů v 350 sálech, její depozitáře ukrývají na tři miliony položek. Vedle uměleckých předmětů, odborných pracovníků a návštěvníků ale budovy Ermitáže skrývají ještě něco – početnou skupinu koček!

Kočky mají v Zimním paláci své místo od jeho postavení. Carevna Kateřina Veliká přímo nakázala, aby byly v budově drženy kvůli regulaci škůdců. Věří se, že původní kočky pocházely z Kazaně, která byla vyhlášena chovem těch nejlepších myšilovů.

Politický převrat kočky přečkaly ve zdraví a zůstaly v paláci přítomny i v prvních desetiletích sovětské vlády. Během obléhání tehdejšího Leningradu za druhé světové války ale byla celá kočičí populace města tváří v tvář hladomoru vybita. Sbírky Ermitáže se po válce rozrostly o válečnou kořist, bohužel se ale ve sklepeních budov opět rozmnožili hlodavci – bylo tak rozhodnuto o obnově tradice ermitážských koček.

Kočky mají oficiálně svoje sídlo ve sklepech Ermitáže. Až do 90. let prý jejich životní podmínky nebyly nejlepší, pod péčí paní Marie Chaltuninové se ale začaly výrazně zlepšovat. Muzeum nakonec dokázalo přítomnost koček obrátit v perfektní PR.

Vlastní kuchyně i nemocnice

Ermitáž má dnes pod vedením paní Chaltuninové oficiální kočičí program, který zahrnuje tři pracovníky věnující se jen péči o kočky. Navíc mají kočky i svoji tiskovou mluvčí. Podmínky ve sklepeních jsou dnes prý velmi luxusní, kočkám je připravováno jídlo ve speciální kuchyni, přes léto se s nimi navíc návštěvníci setkávají i na nábřeží Něvy a na přilehlém náměstí. Jen do samotné expozice už kočky kvůli moderní péči o sbírky nesmějí (a že se v ní minulosti rozhodně volně potulovaly!).

profimedia-0264802698 V Ermitáži už smí kočky přímo chodit jen ve sklepeních | zdroj: Profimedia.cz

V roce 2010 Marie Chaltuninová uvedla, že koček je v Ermitáži šedesát, přičemž zažertovala, že povoleno jich je jen 50 (oficiálně to nikde nařízené není). Podle posledního údaje (2018) jich bylo dokonce 74. Rozhodně nejde o nějaký divoký chov (kočky jsou kastrované), ale spíše z tradice vzniklý kočičí útulek. K dispozici je malá kočičí nemocnice, Ermitáž má dokonce i adopční program. V Petrohradě je prý ctí vlastnit kočku z Ermitáže, což jenom pomáhá tomu, aby se kočky, které se do muzea dostanou z ulice, ocitly s dobrou vizitkou v některé rodině.

Achille, Achille, kdopak vyhraje?

Muzeum dává své kočky hrdě na odiv, mají dokonce vlastní webové stránky. Od roku 2011 se pořádá kočičí festival, který zahrnuje soutěž v uměleckém zpodobnění koček, dětském hledání (falešných) myší v muzeu a podobně. V interaktivních programech pro děti se kočky často zapojují do her propagujících umění.

Pozornost médií na sebe naposledy upoutaly v roce 2018. Tehdy sněhobílý, hluchý kocour Achilles z Ermitáže předvedl své věštecké schopnosti před kamerami. Kocour byl už podruhé vybrán k tomu, aby při slavnosti konané přímo v Ermitáži věštil výsledky Mistrovství světa ve fotbale.

profimedia-0264802692 Kočky k Ermitáži patří tak nějak odnepaměti | zdroj: Profimedia.cz

Asociace FIFA uznala Achilla za jednoho z maskotů soutěže a dokonce umožnila, aby vznikl jeho oficiální fanouškovský průkaz s číslem, vyhrazený jinak pouze lidem.

Oblíbený vtip v Petrohradě prý říká, že turisty zajímají víc kočky z Ermitáže, než obrazy. Sami pracovníci muzea tento vtip ale s oblibou opakují a necítí se jím uražení. Kočky navíc se sebejistotou sobě vlastní vědí, že to muzeum beztak patří jim.

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články