Francouzské lety do kosmu stojí trochu ve stínu těch amerických či sovětských. I přesto si však i tato země připsala některé úspěchy. Francouzský vesmírný program začal v roce 1961 díky raketám Véronique. Ještě v tomto roce poslala Francie do vesmíru potkana Hectora, čímž se stala třetí zemí, která vyslala zvíře na orbitu. Vědci ale chtěli použít většího savce, na kterém by mohli dobře monitorovat mozkovou aktivitu.
Na přelomu let 1962/1963 tak francouzské centrum pro aeronautickou medicínu (CERMA) pořídilo 14 koček za účelem výcviku a testování. Aktivita kočičího mozku byla totiž poměrně dobře zmapovaná a bylo možné na něj připojit snadno měřící elektrody. Kočkám byly skutečně voperovány permanentní elektrody a zvířata pak procházela výcvikem podobným tomu lidskému, například pomocí centrifug.
C 341 alias Félicette
Kočka, která nejlépe snášela nároční podmínky, měla označení C 341. Měla prostý původ, podle všeho pocházela z "pouličního" chovu a nebyla čistokrevná. Její den přišel 18. října 1963, kdy byla vyslána na poměrně krátký, sub-orbitální let. Dosáhla výšky 152 kilometrů, překročila tedy hranu vesmíru, musela překonat přetížení 9,5 g a na krátký čas byla vystavená stavu beztíže. Během toho všeho vědci monitorovali její mozkovou aktivitu. Kočka po 13 minutách ve vesmíru úspěšně a ve zdraví přistála.
Data získaná z letu byla mimořádně kvalitní a velmi cenná pro pochopení vlivu přetížení a beztíže na živé organismy. Byli to až novináři, kdo C 341 pokřtili "Félixe" podle slavného kresleného kocoura. Organizace CERMA pak jméno kočky oficiálně změnila na ženské Félicette, pod kterým zvíře vstoupilo do dějin kosmonautiky.
Bohužel, Félicette si slávy příliš neužila, již o dva měsíce později byla utracena, aby bylo možné pitvou prozkoumat změny na jejím mozku. Druhá kočka ze čtrnáctičlenné skupiny letěla 24. října, její cesta ale skončila nehodou a smrtí. Francie brzy přešla na program s primáty, a Félicette tak zůstává jedinou kočkou, která úspěšně dosáhla vesmíru.
Je nutno přiznat, že z celého příběhu vyznívá jistý vědecký cynismus, daný dobovým přístupem ke zvířatům. Ano, i v tehdejší době existovaly kritické hlasy, kterým se využívání zvířat v kosmickém programu nelíbilo. Nebyly ale početné, ani vlivné. Nakonec se dá i přístup vědců pochopit – radši zvířata, než lidé, ať testují nástrahy kosmu. Přeci jen však zůstal jistý pocit morálního dluhu vůči těmto zvířecím kosmonautům.
Slávy si neužila
Francouzské kolonie vydaly řadu známek, které památku Félicette připomínaly. Mise Félicette byla – slovy vedoucích francouzského vesmírného programu z roku 2017 – "nedobrovolná, ale mimořádně významná pro Francii, která se stala třetí zemí s kosmickým programem".
Sama kočičí kosmonautka se ale příliš populární nestala. Podle publicistů je to proto, že v 60. letech už ve Francii začalo hnutí za práva zvířat a francouzský vesmírný program se v této atmosféře nechtěl příliš chlubit fotkami kočky s elektrodami zabudovanými do mozku.
Sovětská fenka Lajka má důstojnou bronzovou sochu a americký šimpanz Ham je pohřben v Mezinárodní vesmírné síni slávy po boku některých astronautů. Francouzská astrokočka ale na důstojnou připomínku stále čeká. To se začalo měnit v posledních letech.
V roce 2017 začala crowdfundingová kampaň na vztyčení sochy Félicette. V roce 2019 bylo oznámeno, že socha bude stát na půdě Mezinárodní vesmírné univerzity ve východní Francii. Félicette bude zpodobňovat, kterak stojí na zeměkouli a hledí vstříc obloze.
Pomník se tak stane dalším svědkem obětí, která zvířata přinesla lidem. Snad přispěje k tomu, aby vzpomínka na Félicette – a na všechny živé tvory nedobrovolně se účastnící kosmického výzkumu – zůstala živá.
Vstoupit do diskuze (0)