Načítání obsahu, prosím počkejte

Doorkins Magnificat – kostelní kočka, která se dočkala vzpomínkové mše

9. 11. 2020 – 18:39
0
Doorkins Magnificat – kostelní kočka, která se dočkala vzpomínkové mše Doorkins Magnificat ve svém domově - gotické katedrále v Southwarku | zdroj: @DoorkinsM/twitter.com

Úsloví o kostelní myši známe všichni. Existovat ale může i kostelní kočka. Potvrdit to mohou farníci anglikánské církve, kteří navštěvovali katedrálu v londýnském Southwarku. K té totiž neodmyslitelně patřila kočka jménem Doorkins Magnificat, která ji po dvanáct let obývala. Doorkins 30. září tohoto roku uhynula, byla ale natolik populární, že za ni southwarkský děkan dokonce na konci října odsloužil mši.

Příběh začíná v roce 2008, kdy katedrálu v londýnském obvodu Southwark začala někdy kolem Vánoc častěji navštěvovat jedna z pouličních toulavých koček. Protože se zde opakovaně setkala s vlídným přijetím, teplem a plnou miskou, rozhodla se tato pouliční kočka, že dům Páně bude napříště i jejím domem.

Zdejší laici zaměstnaní v rámci děkanství ji pokřtili Doorkins Magnificat. Doorkins je hra se slovem "dveře", Magnificat pak přímo slovní hříčkou – značí totiž jak spojení "velká kočka", tak odkazuje na novozákonní latinský hymnus začínající tímto latinským slovem. Není úplně jasné, kolik kočce bylo, když se - inu - rozhodla adoptovat si zdejší kostel. Žila v něm ale následujících dvanáct let a stala se pevnou součástí zdejšího organismu.

S Doorkins po katedrále

Sláva Doorkins postupně rostla – začali ji vyhledávat turisté, farníci ji brali za svou a personál děkanství se o ni kolektivně staral. Byly dny, kdy se o ní vůbec nevědělo, a zase jiné, kdy se procházela před oltářem v době mše, usínala v děkanově klínu během rozhovorů s věřícími, či s radostí vychutnávala pohodlí v Ježíškových jesličkách v čase adventu.

Děkanství přítomnosti oblíbené kočky, jejíž fotografie si ročně v katedrále pořídili tisícovky lidí, umělo dobře využít pro svou propagaci. Od srpna 2016 provozuje děkanství Doorkins její oficiální twitterový účet, v roce 2017 vznikl průvodce katedrálou, jejímž oficiálním autorem byla právě Doorkins. V roce  2018 se dělaly na katedrále opravy a Doorkins dostala "svůj" chrlič s kočičí tváří. Dokonce když katedrálu navštívila královna Alžběta II., slavná Magnificat byla mezi těmi, kdož Její výsost vítali.

Věk si nicméně vybíral svou daň a kočka asi před rokem oslepla. Musela pak katedrálu opustit, protože už pro ni zdejší prostory nebyly bezpečné. Ujal se jí jeden z laiků děkanství a podle zpráv prožila Doorkins poslední měsíce života spokojeně a v poklidu. Uhynula 30. září 2020 a zpráva o její smrti zasáhla mnoho jejích fanoušků.

Poslední rozloučení karanténě navzdory

Děkan katedrály v Southwarku nakonec dotáhl věc tak daleko, že 28. října odsloužil mši ve jméně Doorkins, jako poděkování za její dlouholeté přátelství a jako poslední rozloučení. Kvůli karanténním opatřením se tato mše musela vysílat online.

Je pravda, že jeden z biskupů anglikánské církve svého děkana velmi zkritizoval – že prý je cynické sloužit církevní obřad kočce, obzvlášť v době, kdy kvůli zvláštním opatřením sami věřící nemohou vypravit řádné církevní pohřby pro své zemřelé. Děkan se nicméně hájil průběhem samotné online mše – prý i jeho překvapilo, kolik lidí se smutkem na Doorkins vzpomínalo a jaké ohlasy mu stále chodí.

Doorkins Magnificat, velká kočka ze Southwarku, byla zkrátka po dvanáct let živoucím srdcem starodávné katedrály. Její odkaz ve vzpomínkách farníků žije dál a samo děkanství se o její památku vzorně stará. Možná, že bezelstná a bezprostřední kočičí povaha dobře připomínala věřícím, že za starostmi tohoto světa pořád existuje prostá radost ze života. A že i pro kočky je v domě Božím místo.

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články