Načítání obsahu, prosím počkejte

Základní pravidla pro výcvik s kočičí toaletou

13. 7. 2023 – 9:01
0
Základní pravidla pro výcvik s kočičí toaletou Ilustrační snímek | zdroj: Pixabay

Problémy s učením se „na bedýnku“ patří mezi ty, které dovedou nejednoho majitele kočky pěkně potrápit. Někteří mazlíčci se používání toalety naučí snadno, jiným to může činit značné potíže. Následující jednoduchá pravidla mohou kočce osvojování správných hygienických návyků usnadnit.

Používání toaletní bedýnky je pro kočky svým způsobem přirozené chování – jsou to šelmy, kterým instinkt říká, že mají maskovat své pachy a schovávat výkaly. Pokud mají se záchodkem problém, velmi často je za tím nějaká skrytá příčina. Chovatel by se proto měl snažit vytvořit pro mazlíčka takové podmínky, aby jeho snaha o získání toaletních návyků slavila úspěch. 

Klíč je v podstatě jednoduchý: učinit záchodek přístupným a přívětivým a jeho používání jednoduchým. Jaká jsou tedy základní toaletní pravidla? 

Správná velikost 

Kočky jsou rády, pokud se při používání záchodku cítí pohodlně, což je ostatně, čemu lidé hluboce rozumí. Velké kočky potřebují velkou bedničku, minimálně 1,5x delší, než činí jejich tělesná délka. Koťatům není nutné pořizovat na krátkou dobu bedýnku malou, musíme ale brát ohled na jejich vzrůst a umožnit jim snadný přístup přes okraj. 

Dostatek bedýnek 

Čím víc kočičích záchodků zvládnete doma umístit, tím lépe. Ne vždycky je to možné a většina menších bytů se spokojí s jednou toaletou. Některé kočky jsou ale velmi rády, pokud si mohou – tak jako v přírodě – vybrat alespoň ze dvou míst k vykonání potřeby. Nutnost mít doma více bedýnek je umocněna, pokud pečujeme o kočičího seniora s pomalejším pohybem, samozřejmostí by to kvůli předcházení konfliktům mělo být při chovu více koček. 

Správné místo 

Kočičí záchodek by se měl nacházet na klidném, ale dobře přístupném místě, které není moc daleko od prostor, kde mazlíček tráví nejvíc času. Lidé mají tendence záchodky umisťovat spíše na skrytá místa, která nejsou moc na očích. To je do značné míry pochopitelné, je ale potřeba najít vhodný kompromis. Nejedna kočka si vypěstovala odpor k používání bedničky jen proto, že ji sousedství pračky či umístění v garáži prostě děsilo.  

Správná podestýlka 

Existuje mnoho druhů tzv. kočkolitu pro toaletní bedničky. Některé kočky se spokojí prakticky s čímkoliv, pokud ale náš jedinec nechce záchodek používat, možná patří zrovna mezi ty citlivější mazlíčky, kteří jsou v tomto směru vybíravější. Někdy je bohužel potřeba experimentovat s různými variantami, základem je ale neparfémovaná, měkčí podestýlka. 

Dostatek podestýlky 

Některé kočky při zahrabávání výkalů potřebují takříkajíc pořádně zabrat. Doporučuje se začít s vrstvou asi 5–7 cm a postupně přidávat, pokud vidíme, že zvíře po vykonání potřeby hrabe na dně bedničky. 

Bedničku je potřeba správně představit 

Pokud si přivedeme domů nové kotě, součástí jeho socializace by mělo být brzké představení toaletní bedničky. Novému mazlíčkovi je v podstatě potřeba hned ukázat, kde že bedničku má. Jakákoliv chyba či nehoda by se neměla řešit křikem nebo káráním. Pokud vidíme, že kotě začne potřebu vykonávat jinde, pak ho ještě při činu na toaletu přesuneme. Někteří odborníci doporučují kotě zpočátku držet v menším prostoru, které ho nebude mást řadou různých podnětů, výškových úrovní a podobně. Součástí tohoto prostoru je pak dobře dostupná toaleta, kterou malé zvířátko dokáže najít hned, když na něj potřeba přijde. Někdy je dobré se také zamyslet nad tím, zda ještě něco v takové místnosti nemůže probouzet přirozený instinkt „toto je dobré místo!“ – třeba hromada prádla či příliš vysoký koberec. 

Vybírat denně a čistit každý týden 

Kočky jsou stvoření citlivá na čistotu, odpuzující toaletní bednička tak může silně narušit jejich ochotu vykonávat potřebu na správném místě. Je proto nutné pevný odpad z podestýlky vybírat každý den, dvakrát denně je to ještě lepší. Úplné, pořádné vyčištění, zahrnující výměnu podestýlky a důkladné vymytí bedničky, by se pak mělo opakovat minimálně jednou týdně. 

Nehody řešte s klidem 

Kočky nejsou mstivá stvoření a pokud vykonají potřebu jinde, není to zlý úmysl. Zlaté pravidlo říká: pokud najdete výkaly jinde než v bedničce, tak jediné, co musíte udělat, je uklidit je. Jakákoliv snaha kočku kárat či dokonce trestat se mine účinkem a pouze hrozí, že u zvířete vyvoláme stresovou asociaci spojenou s vykonáváním potřeby. Při úklidu je navíc dobré se zamyslet nad tím, co se vlastně stalo – nedává kočka něco najevo? Nechodí močit pořád na jedno místo, kam by se dala bednička snadno přesunout? Neobjevují se exkrementy neustále v pokoji, kde bednička chybí a zvíře tam tráví hodně času? Někdy navíc můžeme na kočku zkusit malé „psychologické hry“, překvapivě účinné je například přesunutí pevného výkalu do bedýnky jako názorná ukázka, kde je správné místo. 

Dlouhodobé problémy konzultujte s veterinářem 

Pokud kočka neustále chodí vykonávat potřebu mimo toaletu, se kterou se jinak zdá vše v pořádku, neostýchejte se oslovit zvěrolékaře. Důvodem mohou být nějaké zdravotní či psychické problémy, které je možné s pomocí odhalit a řešit. 

Trpělivost a čas jsou základ 

Když učíme kotě používat bedničku, je dobré se nad ním zamyslet jako nad malým dítětem. Jak dlouho trvá lidskému mláděti, než může definitivně odložit plenky a přestanou se mu stávat nehody? Také mládě kočičí by mělo mít dostatek času a trpělivosti ze strany chovatele. Většina koťat zvládne používání toalety zhruba za jeden měsíc, pokud ale zrovna to naše je poněkud váhavější, není na místě řešit to hněvem. Podobná pravidla platí ostatně i pro dospělou kočku, která si zvyká například na nový byt či nové uspořádání nábytku a umístění bedničky. 

Zdroje:  Vlastní , catster.com

Nejnovější články