Načítání obsahu, prosím počkejte

Štíři II.: Jak zařídit terárium

3. 10. 2020 – 8:17
0
Štíři II.: Jak zařídit terárium Veleštír císařský se rád namáčí do vody | zdroj: Foto-Rabe@Pixabay.com

Štíři jsou fascinující stvoření a oprávněně přitahují pozornost. Pokud se rozhodnete začít s jeho chovem jakožto "mazlíčka", je potřeba mu přichystat vhodné zázemí.  

Štíři mají tu výhodu, že jsou na péči poměrně nenároční a nachystat jim vhodné prostředí není nic obtížného. Nemají velké nároky na prostor ani na stravu, navíc navzdory "zlověstné" pověsti nejsou běžné druhy příliš nebezpečné ani útočné. Aby se chovatel setkal se štířím bodnutím, musel by se hodně snažit štíra stresovat a provokovat. K nenáročnosti péče ale přeci jen dodejme, že oproti drobným savcům, natož velkým mazlíčkům, se u štíra špatně poznává, že jsou v nepohodě – dokud pro něj není příliš pozdě.

Obecně se doporučuje chovat štíry spíše v malých skupinkách, než jako solitéry. Nejsou to sice společenská zvířata, ale větší chov je atraktivnější na pohled a hlavně je jistější. Zkušenější chovatelé totiž realisticky dodávají, že ač štíři nejsou náchylná stvoření, přeci jen jde o drobné bezobratlé živočichy, a tak se stává poměrně často, že dojde nečekaně k úhynu. S více kusy máte větší šanci, že vám nezůstane jen smutně prázdné terárium.

Jaké zvolit terárium

Rozměry terária pro větší druhy by měly být minimálně 30 x 40 centimetrů s výškou 30 centimetrů, pro chov sedmi jedinců se například udává rozměr 120 x 70 centimetrů a výška 45 centimetrů.

Terária mohou být celoskleněná nebo lepená. Lepená jsou praktičtější – vyrábí se totiž obvykle tak, že kromě víka mají také sklápěcí přední stěnu, která usnadňuje údržbu. K základní výbavě každého terária patří napáječka a možnost regulace a hlídání teploty.

Napáječka by měla mít podobu například mělké mističky přiklopené "květináčem", který doplňuje nízkou hladinu vody. Větší miska by mohla být pro štíry nebezpečná. Existují ovšem i druhy, které se rády potápí, těm můžeme za tímto účelem nachystat i malou nádržku. Teplota se hlídá teploměrem, přidávat můžete pomocí žárovky.

Konkrétní forma terária pak záleží na vybraném druhu. Tahle úžasná zvířata se totiž vyskytují ve velmi rozdílných biotopech, a tak je potřeba dobře vědět, co zrovna naši štíři potřebují. Plyne z toho mimochodem i to, že není dobrý nápad míchat druhy.

Terárium tak můžeme zařizovat jako:

- pouštní: Je podestláno pískem a jako úkryt užijete duté dřevo, kameny, kousky kůry. Podle potřeb pouštních druhů jej udržujte při teplotě 28 – 30 °C, přičemž lokálně by mělo jít dosáhnout až 50 – 60 °C pro vyhřívání se. Pro takové terárium jsou ideální sukulenty.

- polopouštní: Použijte opět písek, který ovšem můžete smíchat s kokosovou drtí (lignocel). I zde jsou vhodnými úkryty kameny, vyschlá kůra a podobně, osadit lze sukulenty či mechy. Teplota by se měla pohybovat mezi 24 – 28 °C, lokálně 40 - 50 °C.

- tropické: Jde o terárium, které v maximální možné míře drží vlhkost. Odvětrávání by mělo probíhat jen úzkou škvírou přikrytou pletivem. Jako podestýlka slouží lignocel či rašelina, určitě se vyhněte někdy používané lesní hrabance, se kterou riskujete plísně a parazity. Tropické terárium by mělo obsahovat množství živých rostlin, úkryty vytvářejte z kůry, listí, plochých kamenů a podobně. Teplota by měla být mezi 24 – 28° C, lokálně 35 – 45° C.

Terária by neměla být přeplácaná – chovatel by měl mít vždy přehled, kde se štír nachází, zda někde nedochází ke tlení zbytků potravy a zda je potravy v teráriu dost. Také je potřeba dbát o to, aby se zde nenacházely žádné příliš ostré předměty, včetně větviček, hran kamenů a podobně.

Kromě sledování teploty, případně kontroly vlhkosti substrátu, je pak potřeba hlavně odstraňovat zbytky nestrávené potravy. Té se štír zbavuje v podobě malých kuliček (neprochází trávicím traktem, nejde tedy o trus), které rychle plesniví, a proto je potřeba je pravidelně vybírat, ideálně pinzetou. Velký úklid terária se pak doporučuje jednou za půl roku.

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články