Načítání obsahu, prosím počkejte

Portugalský králičí pes

Portugalský králičí pes Portugalský podengo středního rázu, dlouhosrstá varianta | zdroj: commons.wikimedia.org (autor APPMGC)

Jedním z národních plemen Portugalska je podengo (Podengo Português), zvaný též portugalský králičí pes. Je to pes lovecký, v ČR pořád málo početný. Jeho zvláštností je, že plemeno může mít tři formy čili rázy, které se liší velikostí i vzhledem.

Tři velikostní rázy ho rozdělují na tři skupiny – malý (Pequeno), střední (Medio) a velký (Grande). Všechny tři rázy mohou mít krátkosrstou i dlouhosrstou variantu, takže v rámci jednoho plemene může být šest různých typů psa. Třebaže se v chovatelských kruzích drží pravidlo, že rázy se nekříží mezi sebou, přesto nedošlo nikdy k jejich rozdělení na samostatná plemena. I když přiznejme, že rozdíly mezi variantami mohou být poměrně výrazné.

Historie plemene se váže k jeho lovecké povaze. Někdy se uvádělo, že podengo může být potomek maloasijských starověkých psů, odkud se přes Féničany dostal až do dnešního Portugalska jako lovec králíků. Moderní genetické výzkumy ale ukázaly, že podengo je příbuzný ostatních loveckých psů Evropy a tedy že se jako samostatné plemeno vydělil až někdy na přelomu středověku a novověku.

Jako lovci se podengové historicky užívali jak k lovu vysoké a černé zvěře (velká varianta), tak králíků a hlodavců (střední). Malý podengo sloužil jako norník a dokonce i myšilov. Styl lovu menších variant psa je vlastně podobný kočičímu, kdy podengo dokáže číhat u nory a vysokým skokem se vrhnout na kořist. S rozvojem moderního zemědělství se tradiční role ztratily, a třebaže se někdy i dnes pes užívá jako pracovní a lovecký, jeho hlavní rolí je být společník a hlídač.

S těmito změnami souvisí i to, že velká varianta psa málem vymřela a dodnes není ve světě ani zdaleka tak rozšířená, jako ostatní dva rázy. Také je zvláštností, že i když je podengo považován za portugalské národní plemeno, věnují se mu v domovské zemi jen dva kluby. Kromě Portugalska je podengo – hlavně malého a středního rázu – rozšířený také ve Skandinávii, Spojeném království či v USA. V ČR je to plemeno velmi vzácné a uvádí se, že oficiálně se zde chová jen krátkosrstá, malá varianta. V některých zemích ostatně považují místní kluby malé podengo za samostatné plemeno, což ale neodpovídá mezinárodní registraci.

687px-Portuguese_Podengo_Pequeno_Smooth_Coat_ Krátkosrstý podengo malého rázu - srovnej s úvodním obrázkem střední varianty | zdroj: commons.wikimedia.org (autor UserNameDrama0909)

Malý podengo měří 20-30 cm a váží do 6 kg, střední 40-55 cm při 16-20 kg a velký 55-70 cm s váhou přesahující 20 kg. Vidíme tedy, že jedno plemeno pokrývá takřka celou škálu psích velikostí. Rozdíly jsou i ve tvaru těla, tedy malý podengo není pouhou zmenšeninou velkého. Střední podengo má vyvážené poměry těla, je dobře stavěný a osvalený a působí silným, ale ne mohutným dojmem.

Hlava má špicí rysy s „liščím“ čumákem a ušima.Velký podengo je mu v podstatě dosti podobný, celé tělo je ale jako by protaženější – delší nohy, mohutnější krk a celkově mnohem víc svalové hmoty. Malý podengo je oproti nim krátkonohý a i tělo má v poměru k hlavě výrazně kratší. Srst podengů je obvykle žlutá či béžová, s černými či bílými znaky. Dlouhosrsté varianty mají hrubší, „drátovitou“ srst, krátkosrstí zase oplývají srstí jemnou a bez podsady.

Podengové jsou odolní, vytrvalí, ale i velmi inteligentní psi. Větší varianty jsou skvělými hlídači, ale mají značný temperament, malý podengo je vhodnější jako rodinný pes. Ne snad, že by velcí psi byli agresivní, ale v temperamentu a v nezávislosti se rozdíl přeci jen pozná. To je asi hlavní důvod, proč velcí podengové nejsou zdaleka tak rozšíření, jako ti malí.

Podengo Grande zkrátka potřebuje mnohem víc prostoru, aktivity a pevného vedení. I malí podengové, jako všichni lovečtí psi, dávají najevo jistou nezávislost, v jejich případě se ale přetavuje spíše v rozpustilou hravost. Podengové zůstávají zvláštním případem plemene, kdy pod jedním rodem se skrývají tři různé varianty vzhledu, povahy i temperamentu. Dají se tak mezi nimi najít jak spolehliví hlídači, tak skvělí mazlíčci.

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články