Hlavním zdrojem zápachu, který dovedou kočky vyprodukovat, je jejich moč. Ta bývá obzvlášť pronikavá a pokud se z nějakého důvodu dostane mimo záchodovou bedýnku, dovede nepříjemným pachem prosytit celý byt.  

Proč tomu tak je? Kočičí moč se složením neliší nijak zásadně od té u ostatních savců. Vzhledem k životnímu stylu těchto mazlíčků ale velmi často nastává situace, že si louže chovatel všimne až poměrně pozdě. Kočka ji zkrátka často dovede „umístit“ tak, že nebývá hned patrná. Při jejím rozkladu se pach násobí.

Roli hraje i věk kočky, starší jedinci kvůli slabší činnosti ledvin v tomto směru zapáchají více. K tomu všemu je potřeba přidat i vliv pohlaví. Kočky jsou teritoriální predátoři, a tak samčí moč obsahuje velmi intenzivní hormony, pomocí kterých kocouři vysílají do světa jasný signál, kdo je tady pánem. U nekastrovaných kocourků v době jejich vrcholné hladiny testosteronu dovede intenzita pachu překvapit i zkušené chovatele. 

Proč močí mimo bedýnku

Důvody, proč kočka močí mimo toaletní bedýnku, bývají různé. Někdy se může zdát, že je to dokonce naschvál či pomsta, takto rafinované ale kočky nejsou. Pokud je kočka na bedýnku naučená a začne chodit jinam, vysílá tím signál, že se něco děje. Na vině mohou být různé zdravotní problémy – od zánětů močových cest, přes potíže s ledvinami až po diabetes. Různé nemoci mohou způsobovat nejen inkontinenci, ale také asociovat kočce její záchodek s pocitem bolesti, kvůli čemuž se mu začne instinktivně vyhýbat. U starších jedinců zase začne roli hrát artritida: kočičí senioři mohou mít problém dojít k bedýnce včas, případně zvednout nohy tak, aby se do ní vůbec dostali. 

Pokud kočka pravděpodobně žádnou nemocí netrpí, a přesto močí mimo bedýnku, musí si chovatel opakovat, že to nedělá jen tak. Je potřeba trochu detektivní, trpělivé práce, aby se podařilo najít důvod. Zvířeti nemusí vyhovovat umístění záchodku. Může jí vadit, že se o něj dělí s další kočkou. Může být citlivá na časté vyměňování kočkolitu, případně jí konkrétní značka podestýlky třeba nevoní.

Možností je opravdu celá řada, neměli bychom ale nad kočkou lámat hůl. Podle některých statistik z USA je nepoužívání kočičího záchodku nejčastější příčina, proč lidé odnesou své zvíře do útulku. To je ale něco, co si žádná kočka nezaslouží – jak jsme řekli, její úmysly nejsou zlé. 

Samostatnou kapitolou je pak používání moči pro značkování. To je obvykle zdrojem největšího hněvu, protože kočky jsou schopné zanechat svou stopu na všech možných površích, včetně stěn. Týká se to přitom jak samců, tak samic – kocouři si značkují teritorium a kočky nechávají pachovou informaci, že jsou připravené k páření.

V podstatě jediné řešení je u takových jedinců kastrování, které ostatně při domácím chovu mazlíčků přináší i některá další pozitiva – omezuje touhu se toulat mimo dům, u kocourů potlačuje teritoriální agresivitu a podobně. Je ale také dobré vědět, že značkování může být projevem i některých dalších faktorů – zvíře může na dálku „zápasit“ s konkurenčním kocourem. Může jít o projev stresu či úzkosti. Dokonce jsou popsány případy, kdy kočka značkováním ventilovala svou frustraci z nedostatku pozornosti a když se jí chovatel začal více věnovat, tak přestala. 

Jak na čištění

Ať už jsou příčiny, proč se smrduté loužičky v bytě objevují, jakékoliv, je při jejich objevení potřeba jednat rychle. Některé výrobky pomáhají neutralizovat při úklidu pach. Kupříkladu smícháním octa a jedné sody v poměru 1:1 vznikne směs, která odstraní zápach i ze zaschlé skvrny. Ocet sám sice moc nevoní, ale dá se umýt mnohem snáz.

V posledních letech se navíc objevují speciální čističe určené přímo na kočičí skvrny. Jejich podstata spočívá v enzymatickém čištění, neboť běžné výrobky do kuchyně a koupelen bývají často s obsahem čpavku. Tomu bychom se ale při čištění bytu od kočičího zápachu měli vyhnout. Čpavek je totiž součástí moči a paradoxně jeho zápach na povrchu, který už třeba člověk vyprchaný necítí, může kočku motivovat, aby ten cizí pach přebila svým vlastním. 

Při čištění koberců je dobré postupovat po krocích: nejdříve se hadrem pokusit odstranit co nejvíc z moči, co jde. Pak místo spláchnout vodou a pečlivě vysát, skvělé jsou na to vodní vysavače. Následuje použití enzymatického čističe, který by měl eliminovat zápach. Po 10–15 minutách jde místo vysušit suchým hadříkem. Podobný postup se doporučuje i u čalounění a matrací, jen je potřeba přidat vodu, místo dobře vysušit savými osuškami a stejně tak pokračovat s enzymatickým čističem. Nejlépe pak povrch vysušit fénem, případně vše opakovat, pokud je naše kočka opravdu...inu, intenzivní a výrazná. 

Pokud má zvíře tendence se na jedno místo pořád vracet, měli bychom se podle výše řečeného pokusit zjistit, proč se vyhýbá záchodku. Samotné zasažené místo je možné na chvíli pokrýt třeba alobalem, což kočku odradí od dalších pokusů a možná její pozornost nasměruje správným místem. 

Při zvažování pořízení kočičího mazlíčka je jejich „zápachový potenciál“ často velkým ALE na jedné misce vah. Nesmíme ale zapomínat, že na té druhé leží spousta pozitivních aspektů, které to vše převažují. Kočky jsou úžasná stvoření a bylo by nefér si vůči milujícímu mazlíčkovi vypěstovat zášť jen proto, že se začala v nevhodnou chvíli připomínat jeho biologická přirozenost.