Načítání obsahu, prosím počkejte

Zlomeniny u křečků: Hlavně klid a zapomeňte na domácí dlahy

11. 4. 2023 – 8:11
0
Zlomeniny u křečků: Hlavně klid a zapomeňte na domácí dlahy Ilustrační snímek | zdroj: Pixabay

Křeččím mazlíčkům hrozí teoreticky zlomeniny jakékoliv kosti, při běžném chovu jsou ale nejčastější fraktury končetin. Taková zranění vznikají u drobného zvířete poměrně snadno, především pokud se packou někde zaseknou či pokud jsou upuštěni z moc velké výšky.

Křečci patří mezi tvory, kteří se dokáži pohybovat překvapivě energicky a rychle. Zároveň nemají moc rádi, pokud je někdo drží příliš dlouho, natož proti jejich vůli. I ve zdánlivě bezpečné kleci se tak mohou dostat do situací, kdy zlomenina vznikne až nepříjemně snadno. Na vině může být nejen pád, ale třeba i hra, běhání v kole a podobně.

Závažnost zlomenin se může velmi lišit, od takřka neviděných vlásečnicových fraktur, až po závažné zlomeniny s doprovodnými zraněními. Udává se, že asi nejčastější jsou fraktury dlouhých kostí zadních končetin a prstů, o něco méně je tomu u předloktí (předních končetin), jen u opravdu extrémních situací pak dochází ke zlomeninám na páteři a žebrech.

Domácí dlahy nezkoušejte

Symptomy zlomenin bývají otoky, abnormální zahnutí končetiny, opatrně se dá nahmatat i to, že kost v nožce není spojená. Mazlíček se snaží vyhýbat používání nožky, kulhá, v extrémních případech může být vidět i kost. Varováním by měla být jakákoliv situace, která by potenciálně mohla ke zlomenině vést. Pokud víme, že něco takového nastalo, je nutné dávat na pohyby křečka pozor a dobře jej během dne sledovat.

Pokud máme podezření na zlomeninu, tak je nutné okamžitě zvíře umístit do čistého, bezpečného prostoru. Musíme počítat s tím, že křeček je nejspíše ve stresu a bude se vyhýbat dotykům. Většina malých hlodavců má tendenci si lízat a kousat zdroj bolesti, což může stav končetiny ještě mnohem zhoršit – proto není vhodné otálet s návštěvou veterináře. Kvůli malému vzrůstu těchto mazlíčků se nedá doma mnoho dělat. Chovatel by se neměl pokoušet o nějaké provizorní dlahy či převazy.

I s pomocí veterináře jsou ale možnosti ošetření zlomenin omezené. Jak jsme řekli, vše ovlivňuje malý vzrůst a poměrně křehká konstituce křečků. Laicky řečeno: u psů a koček se zlomeniny fixují mnohem snáze. Veterinář může zkusit kosti srovnat, pokud k sobě sedí dobře, může se nechat léčba na přírodě. Za určitých podmínek se aplikuje nějaká forma převazu, ale záleží na konkrétní podobě zranění a velikosti mazlíčka.

Může být žádoucí zkusit vymyslet nějakou formu límce, aby se křeček ke zraněné noze nedostal. To si ale žádá jistou porci kreativity a neobvyklých řešení, navíc takové opatření může lehko spadnout. Malý vzrůst, který je jinak velkou výhodou těchto zvířátek, je při léčbě v podstatě na obtíž. Pomoci ale může zvěrolékař i s léky na bolest, případně antibiotiky u otevřené rány.

Hlavně klid

Doba léčby závisí na závažnosti zranění a také na tom, kde přesně je kost zlomená. Pokud jde o partie, které se bude dařit držet v klidu, může se u malých, neúplných fraktur pohybovat doba hojení mezi čtyřmi až šesti týdny. Pokud je ale končetina namáhána a nedá se obvázat, kosti se hýbou a navíc byla úvodní fraktura těžká, můžeme se dostat i k 12 týdnům léčby.

Naprosto nutné je držet křečka co nejvíce v klidu. Měl by mít zvláštně upravenou klec bez tunelů, běhacích kol a vyvýšených podlaží. Do rukou ho bereme minimálně, omezené jsou i hry. Snad jen nějaké minimum aktivit lze dopřát, aby nebyl křeček úplně bez podnětů. Pomáhají antibiotika i léky proti bolesti, které udržují zvíře v klidu. Podpořit léčbu můžeme i kvalitní, bohatou stravou, která dodává zvířeti sílu a potřebné živiny.

Pokud jde o prevenci, pak je dobré se zamyslet nad tím, v jakém prostředí křeček žije. Velmi nebezpečná mohou být například běhací kola, pokud nemají plné plochy, ale pouze kostrovou konstrukci. Zranit se může křeček zachycením nohou do mříží klece, pokud jsou příliš úzce u sebe.

Neměli bychom zvířeti bránit ve šplhání a klec by měla být vybavena podlážkami. Je ale vhodné počítat s možným pádem a vystlat klec několika centimetry podestýlky. Mazlíček to stejně ocení pro možnost zahrabávání se. Na prvním místě pak stojí opatrnost při braní křečka do ruky – chovatel by měl vnímat jeho chování a nervozitu, reagovat na snahu utéct a nenutit zvíře do něčeho, co nechce.

Zdroje:  Vlastní , petmd.com

Nejnovější články