Načítání obsahu, prosím počkejte

„Šupinatá tvář“ jako zákeřná kožní choroba papoušků

30. 11. 2022 – 10:41
0
„Šupinatá tvář“ jako zákeřná kožní choroba papoušků Ilustrační snímek | zdroj: Pixabay

Při chovu papoušků a jiných ptáků dovedou některé zdravotní problémy zvířat nadělat vrásky. Jednou z poměrně častých chorob je knemidokoptóza, kterou dobře znají i chovatelé drůbeže. Jde o důsledek napadení roztoči, kteří způsobují šupinatou vyrážku na nohou a ve tváři ptáků. Bohužel jde o nemoc velmi nakažlivou, její rozšíření v chovu tak není žádná banalita.

Knemidokoptózu způsobuje infekce roztoči druhu zákožka proměnná (Knemidocoptes pilae), což jsou mikroskopičtí, osminozí příbuzní klíšťat. Tito zákeřní tvorové se zavrtávají do těla ptáků, nejčastěji v neopeřených místech – tedy na pařátcích, v okolí očí, na ozobí či vzácně i přímo na zobáku. Důsledkem jejich činnosti je velmi výrazná, nehezká vyrážka, která nemoci vysloužila její přiléhavé jméno v angličtině – scaly face, šupinatá tvář. S knemidokoptózou se nejčastěji setkáváme u andulek a kanárků, zcela se ale nevyhýbá žádným exotickým ptákům. Toto onemocnění se papoušků drží celý život, pokud není léčeno.

Symptomy nákazy jsme již naznačili, tím nejdůležitějším je vznik šupin odumřelé kůže či keratinu na napadených místech. Specifické u tohoto onemocnění je, že samo o sobě nezasahuje vitální orgány. Dokonce se zdá, že minimálně u andulek ani nevyvolává úporné svědění. Šupinatění kůže a její loupání ale přináší sekundární negativní jevy. Opeřenec může mít problémy se zrakem či dýcháním, pokud mu šupiny blokují příslušné orgány.

Vznikající záhyby mrtvé kůže jsou bránou k dalším bakteriálním infekcím, na nohou může nemoc doprovázet i artritida. Závažnější je napadení zobáku, které může vést až k deformitám, které negativně ovlivňují schopnost přijímat potravu. Napadený papoušek slábne, působí nemocně a apaticky, jeho klesající vitalita se nakonec podepisuje na kvalitě života, a nakonec dokáže i zabít.

Vysoká nakažlivost

Zákožka se bohužel snadno přenáší, mimoděk se tak může k chovateli dostat s novými přírůstky, vzácně by snad mohlo dojít i k přenosu od divokých zvířat. Jsou známé i případy, kdy se zdrojem roztočů stala klec zakoupená z druhé ruky. Podle některých veterinářů přispívá k náchylnosti k parazitům nedostatek vitamínu A ve stravě. Někteří papoušci tak mohou být napadení parazity delší dobu, skutečná choroba ale propukne až ve chvíli oslabení.

Příznaky nákazy se bohužel viditelně ukazují až ve chvíli, kdy už jsou zákožky dobře zabydlené v těle papouška. Snad jen včasné zpozorování zprvu špatně zřetelné bílé krusty na neopeřených částech těla či na okrajích zobáku může pomoci řešit infekci před větším rozšířením.

Po veterinárním vyšetření a správné diagnóze je naštěstí možná léčba. K té slouží lék ivermectin, důležité je také zvyšování hladiny vitamínu A. Pokud došlo k deformacím zobáku, může zvěrolékař přistoupit k jeho úpravě zastřižením tak, aby zvíře neobtěžoval. Podpůrná léčba může spočívat v natírání šupinatých částí olivovým olejem či dětským olejíčkem – díky změknutí totiž snáze mrtvá kůže odpadne.

Léčba se nesmí uspěchat, mimořádně důležité je také důkladné vyčištění klece, veškerého vybavení i hraček. Nejsou totiž vzácné případy, kdy se infekce kvůli nedostatečné hygieně vrací. Někdy je lepší věci vyměnit, podle některých informací totiž dokáží mikroskopičtí parazité přežít i v neznatelných prasklinách dřeva či jiných záhybech. Opeřenec v rekonvalescenci potřebuje hlavně klid, vhodnou stravu a doplňky pro nabrání sil a to nejdůležitější – milujícího chovatele.

Zdroje:  Vlastní , petmd.com

Nejnovější články