Předně je potřeba si pojmenovat situace, kdy kočičí sliny kanoucí z tlamičky sice nejsou nic extra estetického, ale kdy jde o přirozený stav. Kočky mohou slintat například tehdy, pokud se cítí šťastné a uvolněné, pokud tedy vašemu mazlíčku něco málo ukápne při mazlení, není potřeba se hned znepokojovat. Naopak se to u některých jedinců stává překvapivě často, pravděpodobně jako reflex spojený s pocity blaženosti při sání mléka v raném dětství.

Podobně se může kočka projevit v excitovaném stavu ne nepodobném psímu chování – pokud neovládá svou radost ze hry, těší se na oblíbený pamlsek a podobně. Zde je jen potřeba zdůraznit, že u koček je to obvykle tak, že se tento rys chování rozvine v kotěcím věku a někdy se udrží do dospělosti. Pokud začne zničehonic slintat kočka dospělá a stárnoucí, většinou je potřeba zpozornit. 

Hořké jídlo a zubní kazy

Přirozené slintání je v drtivé většině případů spojené s pocity uvolnění a radosti – zjednodušeně řečeno tehdy, kdy má zvíře důvod se cítit jako milované koťátko (bez ohledu na věk). Pokud se objeví jednorázově nečekané slintání v podivnou situaci, může jít prostě jen o reakci na něco, co kočka snědla. Typicky takto reagují na hořkou chuť, kdy prostě nechtějí polknout ústa plná hořkých slin. Chovatel to může zpozorovat při podání některých hořkých léků. Pokud ale kočka slintá často či pořád, a navíc vypadá neklidná či dokonce bojující s bolestí, jde pravděpodobně o projev nějakých zdravotních obtíží.  

Na vině mohou být nemoci zubů a dutiny ústní, tato příčina patří mezi nejčastější. Ať už jde o infekce dásní či patra, zubní kámen nebo kazy, projevy bývají ve všech případech podobné. Vedle problémů s jezením, smrdutého dechu či otoků patří mezi typické příznaky nadměrné a dříve se neobjevující slintání. Kočce zkrátka přes bolest dělá problém udržet ústa zavřená, polykat sliny a podobně. 

Předzvěst zvracení

Další častou příčinou jsou infekce horních cest dýchacích. Ty někdy mohou vést k rozvoji vřídků v ústech, což se projeví podobně jako u výše zmíněných obtíží zubních. Nadměrné slintání pak doprovází kýchání, slzící oči, nechutenství či rýma.  

Kočky, které slintají a nechtějí jíst také mohou obecně trpět nevolností, například kvůli pozření něčeho nevhodného. Slintání je v takovém případě často předzvěstí zvracení, které se vzápětí dostaví. S tím souvisí i problémy mechanického rázu, kdy se kočka potýká se zablokovaným zažívacím traktem nějakým cizím předmětem. Zrovna u koček to také není nic vzácného, může jít o polknutý kus hračky, zamotané vlákno či zcela nečekaný předmět (méně pak kočičí chlupy, na které jsou jejich útroby připravené). Blokace způsobuje opět nevolnost, která se projevuje slintáním. 

Nemoci a zranění

Komplikovanější to bývá se škálou vážnějších nemocí, které se někdy mohou projevovat i slintáním skrze nevolnosti. Příkladem jsou různé nemoci jater, ledvin či slinivky břišní, zvětšení štítné žlázy, diabetes a podobně. Pokud kočka trpí dlouhodobě nevolností, doprovázenou slintáním, zvracením a nechutenstvím, a nedaří se najít přímou příčinu, může veterinář určit vážnější diagnózu z moči a krve.

Když už je řeč o vážných chorobách, musíme bohužel zmínit velkého strašáka – rakovinu. Rozvoj nádoru v krku či u kořene jazyka mívá opět na produkci slin značný vliv. Obvykle ale zpozorujeme i další symptomy, ať už jsou to otoky, krvácení z úst či problémy s polykáním. 

Kromě nemocí samozřejmě mohou být příčinou i zranění, od banálních až po vážná. Kočky jsou mistryně v maskování bolesti, a tak může chvíli trvat, než si všimneme, že je něco špatně. Vzácné nejsou ani případy, kdy zvíře nějakou dobu „tajilo“ například zlomeninu čelisti po pádu, případně ošklivou popáleninu způsobenou překousáním kabelu. Pozorný chovatel si ovšem pravděpodobně všimne, že kromě slintání zvíře také odmítá jíst, má problémy zavřít ústa a podobně. 

Vedle akutních zdravotních stavů sem pak patří ještě i neurologické poruchy. Některé mohou být vrozené, jiné se rozvíjejí později, další jsou důsledkem nemocí a zranění. V podstatě jde o stav, kdy zmiňované situace – zvíře má problémy jíst, polykat, zavírat ústa a podobně – způsobují problémy nervových spojů. Varováním, že jde o tuto situaci, mohou být přidružené projevy, jako ochrnutí části tváře, tiky, případně nervové poruchy po celém těle (malátnost, špatná koordinace a další). 

Kdy je tedy dobré obrátit se na veterináře kvůli slintání? Zjednodušeně řečeno tehdy, když pozorujeme i další symptomy zdravotních obtíží. Od zkaženého dechu přes nechutenství, zvracení, úbytek hmotnosti a špatné dýchání, až po letargii a malátnost. Zvěrolékař je schopen získat dostatek informací o zdravotním stavu zvířete již ze základního vyšetření, ideálně doplněného o rozbor krve a moči. I kdyby nakonec zjistil, že příčina přehnaného slintání je banální, je vždycky lepší být opatrný než později litovat.