Základem nové studie byl mimořádně rozsáhlý projekt zaměřený na výzkum zdravého života a stárnutí psích mazlíčků. Vědci z Washingtonské univerzity sesbírali během let data od více než 45 tisíc psů všech možných plemen a v sérii různých prací své výsledky analyzují rozličnými metodami a přístupy od dotazníků chovatelům po genetické analýzy. Výzkum stárnutí psů je totiž zajímavý z více důvodů – lidé své čtyřnohé přátele milují a chtějí jim dopřát co nejdelší a nejspokojenější život. Zároveň ale relativně krátký věk dožití činí ze psů skvělé modelové organismy pro zkoumání, kterak péče, láska, sociální vazby či životní podmínky ovlivňují stárnutí a celkové zdraví.

Pro účely nově publikované studie byl vybrán vzorek 21 410 psů. Statistické vyhodnocení dostupných informací pak ukázalo, že právě sociální vazby, tedy pomyslná „smečka“, může být pro šanci dožití zdravého stáří důležitým faktorem. Alespoň autoři práce svou metodikou dospěli k závěru, že společenské vazby mají na zdraví psů větší vliv než majetnost rodiny, stabilita bydlení či věk majitele.

Základem zkoumání bylo dotazníkové šetření, při kterém majitelé psů zevrubně popisovali věci jako fyzická aktivita zvířete, jeho životní prostředí, chování mazlíčka, jídelníček, případná medikace, zdravotní stav a také demografické údaje o samotných lidech. Na základě těchto otázek pak bylo identifikováno pět klíčových faktorů spojených s lidmi, které mají vliv na životní podmínky psa, a tedy i na jeho zdraví: stabilita sousedství, kolik času věnuje majitel dětem, kolik času tráví se zvířaty, příjem domácnosti a věk majitele.

Peníze nehrají takovou roli

Právě struktura takto popsaných společenských sítí psů ve statistickém vyhodnocení začala korelovat s údaji o zdraví, nemocí a fyzické pohyblivosti, a to i tehdy, kdy se vzal v potaz věk a váha psa. Přesněji data ukázala, že finanční problémy a nestabilita domácnosti byly spojovány s horším zdravím psů a sníženou pohyblivostí, zatímco bohatý sociální život (dostatek času s lidmi, život ve skupině více psů atd.) se naopak projevoval lepšími údaji v kategorii zdraví.

Vliv jednotlivých složek ale nebyl stejný – bohatá a pestrá sociální síť psa měla ve statistickém vyjádření až pětinásobně větší vliv na zdraví psa než finanční podmínky domácnosti. Vědci si mimoděk potvrdili i měřitelné rozdíly v celkovém zdraví podle věkových skupin, plemen a kříženců.

To podle autorů vlastně odpovídá tomu, co známe i z lidského života: pro bohatý a naplněný život je pevná rodina a přátele důležitější než materiální dostatek. To, že ale bylo s některými daty potřeba pracovat opatrně, ukazují některé výsledky, které by se mohly na první pohled zdát chybné. Kupříkladu psi z bohatých domácností vykazovali častěji diagnostikované nemoci.

To ale podle autorů neznamená, že by byli nemocnější, spíše to odpovídá stavu, kdy rodiny s vysokým příjmem si mohou dovolit věnovat psovi více veterinární péče, častější preventivní prohlídky, a tedy i častěji zachycené choroby. Podobně některá čísla naznačovala negativní vztah mezi počtem dětí v domácnosti a celkovým zdravím psů. To si autoři vysvětlují tím, že rodiny, které svým dětem musí věnovat více času, ho pak mají méně čistě pro společné aktivity věnované psovi.

Samozřejmě, podobné studie mají svá úskalí. Dotazníky vyplňují sami majitelé, kteří mohou být neobjektivní, dělat se podvědomě lepšími a podobně. Mnohá statistická zjištění ale odpovídají jiným, menším výzkumům. Vliv dobře fungujících sociálních vazeb na zdraví psů se ovšem zdá být skutečně výrazný. Skoro se chce říci, že pevná a soudržná „smečka“ je to hlavní, co psí mazlíček potřebuje.

Výzkumy navázané na celkový velký projekt pokračují dál. Stejný vědecký tým, který novou studii publikoval, pokračuje s užší skupinkou vybraných 1000 psů, kterým momentálně provádí krevní a další biologické testy. Badatele totiž zajímá, zda výše popsané environmentální faktory nemají vliv také na těla a buňky psů. Význam podobných zkoumání je pak širší, než se zdá na první pohled. Nejde totiž jen o kvalitu psího života, jakkoliv je důležitá. Řekli jsme, že pes může posloužit jako modelový organismus – některá zjištění tak mohou hrát roli i v lidském životě.

Se svými psími mazlíčky se dělíme o společné životní prostředí, proto nepřekvapí, že co je dobré pro jejich kvalitu života, to je dobré i pro nás. I tímto směrem budou další výzkumy mířit, aby potvrdily skrze psy to, co naznačuje psychologie. Kvalitní společenské sítě jsou klíčové i pro zdraví člověka. Jestliže do těchto smeček patří i spokojení, milující a milovaní psi, tím lépe pro zdraví naše i jejich.