Předně je potřeba říci, že to, že vidíme, jak rybky jinou požírají, ještě neznamená, že ji zabili. Ba právě naopak – možná až drtivá většina úmrtí v akváriu není způsobena útokem. Ryby jsou ale přirození oportunisté, kteří se chopí instinktivně každé příležitosti. Okamžikem úhynu přestává obyvatel akvária být živým tvorem, ale stává se v očích ostatních zdrojem potravy.

Je proto potřeba trochu zapátrat, abychom si ujasnili, co je vlastně příčinou úhynů. Někdy můžeme přímo pozorovat útoky proti rybímu jedinci, jindy ale může být na vině například změna vody, nemoci či disfunkce filtrů. Zvýšenou pozornost dění v akváriu tak musíme věnovat vždy, když do skupiny přidáme nové ryby, případně když děláme jakékoliv změny.

Nově příchozí

Nové rybky jsou od začátku pod pečlivým dohledem starších obyvatel akvária. I u mírumilovných druhů se můžeme setkat s vymezováním hierarchie, bojem o potravu či s teritoriálním chováním. Nezdá se to, ale i zdánlivě klidné akvárium může být do takových malých teritorií rozdělené.

Pokud vidíme, že je nová ryba vystavena častým útokům, pomáhá někdy akvárium přestavět – tím se rozbije podoba „hřiště“ a rybky si musí prostor znovu vymezit. Vhodná je taková dekorace, která nabízí řadu různých skrýší. Jsou ale i situace, kdy zjistíme, že je některý jedinec mimořádně agresivní a bez jeho oddělení se neobejdeme. Samozřejmostí je pak míchání druhů vhodných k sobě – některé akvarijní rybky nemohou být bez svého hejna, jiné naopak cizí ryby nesnesou.

Někdy se může stát, že zdánlivé řádění zabijácké ryby je ve skutečnosti důsledek rozhozené rovnováhy v akváriu. Na vině bývá u většího množství úhynů nárůst obsahu čpavku či dusičnanů ve vodě. K tomu může dojít i ve vyrovnaném a dlouho stabilním akváriu právě kvůli zásahu při příchodu nové ryby.

Vše se může zamotat skoro až dominovým efektem: do akvária přidáme rybku, která je ale oslabená z prodejny, vystresovaná převozem a podobně. Ta jako první zareaguje na horšící se obsahu amoniaku ve vodě a uhyne. Máme za to, že na vině je jiná ryba, hledáme agresora, mezitím ale úhyn vypustil do vody více organických látek a špatný obsah se zhoršuje. Rybky začnou hynout jedna za druhou, my pátráme po šíleném zabijákovi – a zatím je na vině chemie. Je proto potřeba kvalitu vody pečlivě sledovat.

Dodržujte karanténu

Vcelku nepřekvapivé je pak zkonstatování, že jedním z viníků úhynů bývají nemoci. I ty se do akvária nejčastěji dostávají s novým jedincem, o to intenzivněji, pokud si už na něm ostatní obyvatelé stihli pochutnat. Vhodné je novou rybku nechat chvíli v karanténě s vodou z akvária a sledovat, jak se její zdravotní stav vyvíjí. Rozhodně je velkou chybou rybu, kterou vlastníme jen pár hodin, hned vypustit mezi ostatní. Některé rybí nemoci přitom mohou mít tak nenápadné symptomy, že také chvíli pátráme po jedinci, u kterého propukla agresivita, která zahubila nový přírůstek.

V akvaristice se zkrátka vše točí kolem rovnováhy. Chovatel by měl mít alespoň základní přehled o kvalitě vody, podmínkách v akváriu, ale i dynamice vztahů mezi rybkami. Prevencí úhynů a rybího „kanibalismu“ je pak předcházet situacím, které takovou rovnováhu mohou narušovat. Jakékoliv změny by měly probíhat opatrně a pozvolna. S trochou zkušeností pak zjistíme, že rybky vůbec nemusí být takoví zabijáci, jak jsme se zprvu domnívali, a že nepříjemným pohledům na okousané mrtvolky nových přírůstků se dá úspěšně předcházet.