U psů, stejně jako u lidí, je zdravá životospráva základem zdravého srdce. Přesto však díky jinému fungování psího těla a metabolismu neplatí všechny poučky tak, jak je známe od nás. Kupříkladu diety a pohyb nemají u psů tak výrazný kardiovaskulární efekt, jako je tomu u člověka.  

Samozřejmě, absence obezity prospívá kloubům a dalším orgánům, takže výrazně zlepšuje zdraví. Je ale zajímavostí podpořenou řadou studií, že u psů obvykle nedochází vlivem špatné životosprávy k rozvoji srdečních chorob. Málokdy se u nich kvůli obezitě utvoří ateroskleróza, tedy špatná průchodnost cév. Navíc jim chybí zásadní negativní faktory lidské, jako je kouření a pití alkoholu. 

Vrozená vada nebo změny ve stáří

Se psími nemocemi srdce se to má v drtivé většině případů tak, že se zvíře buď s nějakou vadou narodí, nebo se u něj rozvine kardiovaskulární choroba jako důsledek změn ve stáří. Asi nejčastější srdeční nemocí je u psů je onemocnění mitrální chlopně. Jde o degenerativní poruchu chlopně mezi levou srdeční síní a levou komorou, která postupně může vést až k zástavě.

Prvními příznaky bývá dýchavičnost, kašlání, někdy i mdloby, velmi často po náhlé fyzické aktivitě, projevech nadšení a podobně. Pokud si podobných obtíží u svého mazlíčka všimnete, je záhodno navštívit veterináře. Tato srdeční vada je ve psí populaci poměrně rozšířená, zároveň se ale dá při včasném vyhledání pomoci odstranit chirurgicky. 

Pravidelné návštěvy veterináře jsou koneckonců klíčem k prevenci i dalších, méně častých srdečních chorob. Preventivní roční prohlídky, u starších psů klidně i půlroční, mohou včas odhalit symptomy počínajících kardiovaskulárních obtíží. Obzvlášť u psích seniorů může zvěrolékař sledovat rozvoj srdečního šelestu či arytmie. Některé vrozené choroby čekají jako časovaná bomba, pokud se ale odhalí včas, mají řešení. A nemusí jít jen o chirurgický zásah, leccos se dá dnes léčit i pomocí medikace, injekcí a podobně. 

Nezřetelné syndromy

Z kategorie chorob, které mohou poskytnout i mladé, zdravé psy, vyberme za příklad infekci parazitem vlasovcem psím. Ten byl až donedávna záležitostí hlavně subtropických a tropických oblastí, v Evropě se šířil hlavně ve Středomoří. Přenašečem infekce je komár, se změnami klimatu se ale objevují náznaky výskytu tohoto parazita i u nás. Vlasovec psí v rámci svého životního cyklu dokáže přivodit psovi infarkt, přitom při odhalení se dá snadno léčit. 

V podstatě lze souhrnně říci, že ať už je příčina srdečních chorob u psa jakákoliv, jejich zákeřnost spočívá v tom, že se mohou objevit bez varování. I zvíře s vrozenou vadou může dlouho vypadat jako naprosto zdravé. Naši mazlíčci navíc dovedou své srdeční obtíže dobře skrývat.

Jejich první symptomy totiž bývají poměrně nezřetelné, pes nám navíc obvykle neřekne, že se cítí „nějak divně“. Na rozdíl od nemocí způsobujících zvracení, apatii či změny chování vypadá rozvoj srdeční choroby zprvu jen jako drobná slabost. Proto je potřeba závěrem zopakovat, že nejlepší prevencí je nejen všímat si změn stavu svého psího přítele, ale hlavně nepodceňovat pravidelné návštěvy zvěrolékaře.