Z nejběžnějších typů alkoholu se v domácnosti můžeme setkat hlavně s ethanolem (v nápojích či technickém lihu), methanolem (různé odlakovače či nemrznoucí směsi) a isopropanolem (dezinfekce, repelenty apod.). Otrava alkoholem přitom nevzniká pouze pozřením, ale v menší míře i absorpcí skrze kůži. Dopředu si řekněme, že pokud máme u svého psa podezření na otravu, je potřeba navštívit veterináře v podstatě vždy.

Otrava alkoholem probíhá u psa velmi podobně, jako u člověka. Přes trávící soustavu, kůži či sliznice se dostávají látky do krve, odkud putují tělem a narušují fungování orgánů a centrálního nervového systému. Alkohol tak dokáže způsobit nejen silnou nevolnost a ztrátu kontroly nad vnímáním, ve větším množství ale překvapivě snadno může vést ke kolapsu a smrti.

Alkohol všude kolem nás

Výše jsme si uvedli základní kategorie alkoholu, ještě se ale k tomuto bodu vraťme. Detailnější přehled totiž může chovateli naznačit, na co všechno si musí dávat pozor. Psi jsou totiž zvědavá, mlsná stvoření, a tak je potřeba být obzvláště obezřetný v tom, k čemu se mohou dostat. Zdrojem ethanolu jsou tedy nehlídané alkoholické nápoje, kvašení (například v hromadě spadaných jablek v zahradě), některé ústní vody a dezinfekce rukou. Je ale znám i případ otravy alkoholem na základě pozření chlebového těsta a práce kvasinek při vytváření ethanolu v něm.

Zákeřný a velmi jedovatý methanol potkáme ve věcech často ukládaných v dílnách a garážích, kam také není pro psa problém proniknout: nemrznoucí směsi, odlakovače a odbarvovače, některé druhy inkoustů, příměsi do paliva či některé druhy podpalovačů. Isopropanol má pak podobný výskyt, nachází se kromě zmiňovaných dezinfekcí v různých čističích, prostředcích na okna, kosmetických odlakovačích, parfémech a podobně.

Jak je vidět, nebezpečně zvědavý pes si má z čeho vybírat. Symptomy otravy alkoholem se přitom velmi výrazně liší dle různých faktorů. Roli hraje nejen druh alkoholu a množství, ale také velikost a hmotnost psa či to, zda má zvíře prázdný žaludek. Klinické příznaky otravy se většinou objevují během 15–30 minut, někdy ale může trvat i hodinu, než začnou být příznaky patrné.

Pomoc co nejrychleji

Obecně řečeno symptomy alkoholem zahrnují zvracení a průjem, přehnané slinění, nadměrné močení a pití, ztrátu koordinace, dezorientaci, skleslost, problémy s dechem, slabost, kolabování a křeče. Že je situace skutečně akutní pak ukáží příznaky těžké otravy – bezvědomí, pokles tělesné teploty, nízký krevní tlak a tep, záchvaty, mělký dech.

Právě kolabování organismu tímto směrem je většinou příčinou smrti, psovi zkolabuje dech, zemře na podchlazení či akutní metabolické změny. Samozřejmě jsou nebezpečné i jevy doprovázející i mírnou otravu, pes se může začít dusit zvracením nebo se mu mohou kvůli křečím sevřít dýchací cesty, nemluvě o zraněních ze ztráty koordinace.

Otrava alkoholem u psů je mimořádně akutní záležitostí, čas hraje největší roli při záchraně. Pokud máte podezření, že k takové otravě došlo, pak je lepší vyhledat veterinární pomoc co nejrychleji. Leckdo možná slyšel žertovné historky o psech, kteří se motali po vychlemtání zapomenutého piva. Legrace ale končí ve chvíli, kdy vliv alkoholu začne působit přímo na orgány. I to, co zprvu vypadá nevinně, se může po několika desítkách minut změnit v těžký stav.

Láhev s sebou

Nedoporučuje se psa zkoušet donutit zvracet, alespoň ne doma. Bez dozoru se může začít dusit, reagovat útokem či si kupříkladu do dýchacích a trávících cest vehnat chemikálie, ze kterých alkohol požil. Pokud se k veterináři dokážeme dostat opravdu rychle, může k vyvolání zvracení přistoupit on. Snad jen pokud se zdá, že zvíře reaguje na alkohol nikoliv pozřený, ale působící vstřebáváním kůží, lze jako první pomoc použít rychlé omytí zasaženého místa.

Pro zvěrolékaře je klíčové se dozvědět co přesně pes požil, kolik toho asi bylo a jak je to dlouho. Je lepší vzít obal od pozřené substance s sebou, roli může hrát například koncentrace alkoholu uvedená na etiketě. Pokud to vypadá na vážnější otravu, bude nejspíše chtít veterinář psa hospitalizovat, aby se dala sledovat činnost jeho orgánů.

Přímou pomocí jsou různé léky, které na sebe dokáží alkohol v žaludku a střevech navázat. Zvrátit se dají i těžké stavy, psí život při nich ale visí na vlásku. Veterinář může například nasadit ventilaci pro podpoření dechu, či dokonce hemodialýzu na vyčištění krve. Po stabilizování stavu následuje podpůrná péče, kdy je potřeba ošetřit následky otravy – bolesti, poškozené orgány a podobně.

Prevence je základ

Prognóza následků se velmi liší podle stavu, do které se mazlíček dostal. Čím déle je pes otrávený, tím vážnější mohou následky být, drtivá většina nezávažných stavů ale (i tak raději pod dozorem veterináře) odezní do 12 až 24 hodin. Delší léčbu si mohou vyžádat následky a sekundární zranění, obecně je ale prognóza do určité hranice velmi dobrá.

Jakmile se ale stupeň otravy láme do těžkých stavů, při kterých začínají být poškozené orgány, musí se hemodialýzou filtrovat krev a podobně, pak je potřeba přiznat smutnou pravdu, že statistiky přežití jsou dosti malé. Ještě dodejme, co jsme řekli už na začátku: velmi také záleží na typu alkoholu. Zatímco ethanol nechává prostor k léčbě, methanol – stejně jako u lidí – zabijí velmi snadno.

Kdo má doma psího mazlíčka, neměl by podceňovat prevenci. Jakékoliv výrobky s alkoholem by měli být mimo psí dosah. Připomeňme, že těmto tvorům stačí poměrně malé dávky, takže nesmíme podcenit ani dostupnost různých lahviček s odlakovači nehtů, vodou po holení a podobně. Stejně tak k otravě může vést i požití nepříliš silných alkoholických nápojů, které navíc mohou psy lákat chutí.

Nejhorší jsou pak samozřejmě různé chemikálie a čistidla, na které si musíme dávat mimořádný pozor. Alkohol je jed, a i když je společensky přijatelné se občas lehce otrávit, svým psím společníkům bychom takové stavy umožňovat neměli.