Jde o malou šelmičku z čeledi medvídkovitých, tedy příbuznou mývalů či nosálů. Pochází z oblasti střední a jižní Ameriky, jedná se o výhradně stromové živočichy.

Jsou to noční, samotářská zvířata, která přes den spí a po setmění se vydávají na "lov" v korunách stromů. Slovo lov musíme brát s rezervou – jde sice o šelmy, drtivou většinu jejich potravy ale tvoří ovoce, dále pak bobule či kůra stromů. Jen jako zpestření loví žáby, ptáky či vyhledávají jejich vejce.

Dalo by se říci, že vzezřením jde o tvora někde mezi medvídkem mývalem a opičkou. Svou noční náturu prozrazuje velkýma očima, stromový život zase drápy a chápavým ocasem. Malé, jehličkové zuby nezapřou šelmu. Mají velmi dlouhý jazyk (až 20 cm), díky kterému líží nektar z květů. Jinak jde o tvory spíše menší, ne však drobné. Měří 45 – 75 cm, váží do 4,5 kg.

Řekli jsme, že jde o samotářské, noční zvíře – to nezní zrovna jako kandidát na domácího mazlíčka, že? A přeci se stalo, že se kynkažu objevuje v chovu jako exotický domácí mazlíček. Tato obliba započala už před nějakou dobou v USA, relativně rychle se ale šíří světem.

Paris Hilton a její kynkažu jménem Baby Luv | zdroj: Profimedia Kynkažu vychovávaný od mláděte se totiž stává velmi hravým a zvědavým, zvyklým na lidi. Chov sám ale vlastně vůbec není jednoduchý – pořád jde o noční šelmičku.

Kynkažu je celý život velmi citlivý na prudké pohyby a lekání, v pokročilejším věku se pak i ochočení jedinci "vrací" do své přirozené psychiky a stávají se samotářskými bručouny, kteří při snaze člověka odehnat umí ošklivě kousnout.

Připomeňme, že se bavíme o chovu kynkažu jako domácího mazlíčka – odborný, poučený chov v zoologickém stylu je věc jiná.

Pro běžného člověka je ale těžké naplnit přirozené potřeby tvora, který by měl trávit celý život v korunách stromů, s dostatkem prostoru a možností nočního lovu.

Kynkažu se bohužel obětí vlastní "roztomilosti", což vede k tomu, že je na trhu s exotickými mazlíčky stále přítomný. Odborníci ale varují, že jeho popularita je medvědí službou – kynkažu nikdy nebude tvorem mazlivým a sociálním.

Hovoří se v této souvislosti o tom, že populaci kynkažu by mohlo potkat stejné neštěstí, jako například outloně – totiž masový rozmach jejich popularity. Outloni, také noční tvorové, se pro své vnější vzezření stali velmi žádaným exotickým mazlíčkem.

Velké oči a huňatá srst nám říkají, že jde o tvora roztomilého a přítulného, přitom je však povahou podobný tomu, co jsme si řekli o kynkažu. Trh s nimi však vážně narušil jejich divokou populaci. Přírodovědci tak s obavami sledují, zda kynkažu nehrozí něco velmi podobného.

Nezastíráme, že kynkažu jsou krásní tvorové – a jistě se najdou výjimky, které jsou v zajetí spokojené, šťastné a hravé. Přesto si však neodpustíme výzvu, aby se tohle zvířátko přeci jen neobvyklým mazlíčkem raději nestávalo.