Data pro studii poskytl experiment, který byl součástí série živých vysílání Genius Dog Challenge. Ta se pokoušela popularizovat bádání na poli psí inteligence skrze hledání psích géniů. Jeden z experimentů prezentoval schopnosti obzvlášť nadaných psů si zapamatovat jména několika hraček a následně na základě vyřčených pokynů příslušnou hračku přinést. Při tom vědci pozorovali u řady jedinců gesto naklánění hlavy, což je inspirovalo k publikovanému výzkumu.
Věc je o to zajímavější, že se dotýká hlubší problematiky asymetrie při fungování smyslů. Jde o to, že řada zvířat, lidi nevyjímaje, projevuje ve způsobu svého pohybu či smyslového vnímání okolí nějakou formu asymetrie. Kupříkladu při pozorném naslouchání řada z nás podvědomě preferuje jedno ucho nad druhým, stejně jako oko, pokud je potřeba se podívat jen jedním. U psů se tato tzv. lateralizace projevuje například preferováním nosní dírky při čenichání či konkrétní packy při snaze si něco podat. S tím vším souvisí i asymetrie některých mozkových funkcí, vzdáleněji pak u lidí pravorukost.
Právě naklánění hlavy chápou vědci jako další asymetrický pohyb obsahující preferenci. S tím dodatkem, že autoři studie uvádějí, že se tomuto poměrně častému gestu u psů doposud nikdo odborně nevěnoval. Odborníci z budapešťské Univerzity Loránda Eötvöse analyzovali dříve natočená videa, kde si všimli, že psi nakláněním hlavy jako by dávali najevo člověku, že poslouchají a rozumí jeho příkazům k podání konkrétní hračky.
Směr náklonu zůstával stejný
Samotný experiment se zapamatováním si byl poměrně jednoduchý, vyžadoval ale mimořádně nadané psy. Ti měli tři měsíce na to, aby se skrze výcvik naučili pojmenování různých hraček. Ty pak byly při experimentu rozptýlené v místnosti a sledovala se psí schopnost podávat hračky čistě dle jejich jména. Většina psů nebyla schopná se naučit označení ani dvou hraček, našlo se ale několik nadaných jedinců, kteří zvládali násobně víc. Ve skupině 40 psů tvořil počet takových „géniů“ sedm.
Tito schopní jedinci velmi často nakláněli hlavu, když slyšeli jméno hračky. Ostatní psi ze skupiny tak ale činili velmi zřídka. S nadanými jedinci proto vědci provedli ještě další obdobné experimenty, tentokrát se ještě detailněji soustředili nikoliv na psí schopnost porozumět (ta už byla ověřená), ale na to, jak reagují. Při tom se mimo jiné ukázalo, že jde skutečně o jeden z preferovaných asymetrických pohybů – směr náklonu se totiž podle jedinců lišil, zároveň ale zůstával u jednotlivých psů stabilní.
Autoři studie uvádějí, že se zdá být pravděpodobné, že existuje spojení mezi úspěšnou komunikací a porozumění se psem a častým nakláněním hlavy. Psi takto zkrátka opravdu reagovali na zjevné porozumění vyřčenému slovu (jméno hračky). Je tedy naklonění hlavy možné překládat jako gesto čistého porozumění lidským pokynům?
Situace není tak jednoduchá, autoři sami upozorňují na to, že jsou si vědomi, že jde o specifický experiment. Naklonění hlavy je v tomto případě reakcí skupiny velmi nadaných psů na úzce vymezený bod komunikace. To ovšem vůbec neznamená, že ostatní psi své hlavy nenaklánějí, navíc v úplně jiných situací – a zde se otvírá široké pole dalších možných studií a interpretací.
V podstatě skoro každý majitel psa u svého zvířete toto gesto někdy pozoroval. Jeho plnému porozumění ještě chybí řada dat, nelze tedy jasně říci, co všechno v psí řeči těla znamená. Prezentovaná studie je ale pomyslným prvním krokem, či ještě lépe nasměrováním dalších výzkumů, jakým směrem se zaměřit. Tedy zpřesněním a doplněním teze, že psí naklánění hlavy souvisí s pozitivní a chápavou reakcí na to, co mazlíčkovi říkáme.
Vstoupit do diskuze (0)