Všechno to začalo v Anglii u jedné venkovské a venkovní kočky jménem Susie. Ta se objevila na farmě ve skotském hrabství Perthsire a zaujala okolí svými podivnými sklopenými ušisky. Susie následně povila koťata, z nichž dvě zdědila stejně neobvyklý vzhled.

To nenechal jen tak soused a fanda do koček William Ross a společně s genetičkou Pat Turnerovou založili chovný program.

Klapouchost způsobuje genová mutace ovlivňující chrupavky, v důsledku čehož se uši sklápějí. Během tří let se z programu Rosse a Turnerové narodilo 76 koťat, z toho necelá polovina však měla rovné uši. 

Ross si už v roce 1966 nechal plemeno zaregistrovat u britské organizace GCCF, ta však počátkem 70. let plemeno "oduznala". Důvod? Kočky totiž trpěly deformacemi končetin a ocasu, některé byly hluché.

Konec těchto svérázných krasavic však nenastal. Některé se dostaly do Spojených států a tam získaly velkou popularitu. Zdravotní profil, především co do problémů s ušima, jim vylepšilo křížení s britskými a americkými krátkosrstými kočkami.

Proslavily se jako mazlivé a pohodové společnice. Jsou inteligentní, rády si hrají, špatně však snášejí samotu. 

Nicméně byť v zámoří patří tyto kočky mezi nejoblíbenější plemena, a uznává je americká chovná organizace CFA a mezinárodní TIFA, britská CCCF a evropská FIFe k jejich přijetí vyžaduje další genetické testy. 

Co je problém? 

Ačkoliv se původně soudilo, že gen pro klapouchost je dominantní, později bylo zjištěno, že tomu tak není. Klapouchá kočka tak může mít buď jednu, nebo dvě kopie genu pro klapouchost. Zatímco první jsou takzvaní heterozygoti, druzí homozygoti. Kočky s rovnýma ušima pak mají dvě kopie normálního genu.

A z toho pramení i přísná pravidla pro křížení. Jediný etický způsob páření je spojení heterozygotní klapouché kočky s normální kočkou. Výsledkem je, že polovina koťat budou heterozygotní klapouché kočky a polovina kočky s rovnýma ušima. 

V případě zkřížení homozygotní kočky s jakoukoliv jinou kočkou budou všechna koťata heterozygotní klapouché kočky, jenže je tu problém - homozygotní klapouché kočky totiž mají vážné genetické potíže. A je tudíž neetické cíleně "vytvářet" homozygotní kočky za účelem dalšího chovu.

Stejně tak nemohou být zkříženy dvě heterozygotní kočky, neboť část koťat budou vždy homozygotní jedinci. 

Homozygotní jedinci mimo jiné už v poměrně raném věku trpí bolestivou formou osteoartritidy. Nemoc se sice objevuje i u heterozygotních koček, ale až mnohem později a v mírnější podobě. Zároveň má toto plemeno sklony i k polycystické chorobě ledvin a ke kardiomyopatii. 

Jak pečovat o kočičku?

Samotná péče o skotskou klapouchou kočku je jinak celkem nenáročná. Uši už v současnosti neskýtají žádné závažné problémy, produkují jen o něco větší množství mazu, než je běžné množství u jiných kočičích plemen. 

S rovnýma ušima se rodí všechna koťata a klapouchým ušiska "spadnou" až během následujících tří týdnů. 

Zajímavé je, že i kočky se sklopenýma ušima je běžně používají k reakcím a "komunikaci" - například viditelně zbystří, když zaslechnou šustění sáčku s granulemi.

Ačkoliv na výstavách se promenádují jen klapouché kočky, ty s rovnýma ušima jsou nezbytné pro další vývoj chovu. Nu a co se srsti týče, existují krátkosrsté i dlouhosrsté varianty plemene a z toho též vyplývají různé nároky například na vyčesávání. 

Mimochodem, tyto skotské krasavice a krasavci rádi spávají na zádech! A patří mezi takzvané "tiché" kočky. 

V Česku jsou nicméně stále celkem vzácné.