Kořeny mají basenji v Africe a je to velice staré plemeno. Podobně vypadající psy lze spatřit ve starověkých hrobkách, postupně se pak rozšířili po celém africkém kontinentu. Předchůdce tohoto plemene si velmi oblíbili například Pygmejové - osvědčili se totiž jako dobří lovečtí psi, což byla vlastnost která zůstala i jejich potomkům. Vynikali v pronásledování zvěře, kterou naháněli do sítí.

Na evropský kontinent se basenji poprvé úspěšně dostali až v roce 1930. Předchozí pokusy totiž dopadly tak, že dovezení psi zemřeli. Například v roce 1923 si Lady Helen Nuttingová dovezla ze Súdanu šest psů tohoto plemene, všem se však v jejich novém domově brzy stala osudnou psinka. V Československu začal chov basenji v 70. letech.

Basenji není pes pro každého. Je třeba říct, že mu zůstala ostražitost a také jistá nezávislost. Tito psi mají také takzvané "kočičí chování". Jsou velice čistotní a typičtí tím, že pečlivě olizují své tělo, jak jen se jim to povede. Navíc nemají rádi deštivé počasí, na procházky v mokru je tedy opravdu neužije. Teplo naopak zbožňují a tuze rádi se vyhřívají.

Potřebují důkladný výcvik od raného věku, aby vyšli s lidmi i se zvířaty. Pokud se jim ho dostane, v pohodě se snesou s ostatními psy a kočkami v rodině. Problematické může být jen soužití s opravdu malými domácími mazlíčky - neboť tyto elegány lovecký pud dodnes neopustil. Bývají také mistři útěků, disponují prostě pozoruhodnými schopnostmi, pokud se něco rozhodnou podhrabat či přeskočit.

Basenji | zdroj: Profimedia

Ostatně tito psíci vynikají inteligencí, byť zároveň bývají také pořádně svéhlaví a tvrdohlaví. Užijí si psí sporty - například agility, bohatě si však vystačí i s pravidelnými, vydatnými procházkami. Není dobré izolovat je od lidské rodiny a blízkých. Ačkoliv se řadí k dobrým hlídačům, v boudě na zahradě bude basenji prostě smutno.

Jak už bylo řečeno, basenji neštěká - místo toho vydává zvuky podobné jódlování. A zatímco fenky jiných plemen mohou mít štěňata vícekrát do roka, basenji hárá jen jednou ročně.

Co se zdraví plemene týče, byl u basenji sledován výraznější výskyt dědičného onemocnění ledvin, takzvaného Fanconiho syndromu, progresivní atrofie sítnice a dysplazie loketního kloubu. Chovatelé by také měli hlídat, aby se jejich psi neprojedli k obezitě, která je pro toto plemeno obzvlášť zátěžová.

Celkově je však basenji parťák do nepohody. A pokud mu budete věnovat potřebnou péči, bohatě se vám odmění.