Načítání obsahu, prosím počkejte

Co dělat, když pes špatně reaguje na příchod miminka

12. 7. 2021 – 16:46
0
Co dělat, když pes špatně reaguje na příchod miminka Psi a děti bývají v rámci rodiny často skvělí přátelé. Příchod nového miminka ale může zvířecího mazlíčka zmást a znervóznit. | zdroj: Pixabay

Celá rodina je na vrcholu štěstí a slaví narození miminka. S jedinou výjimkou: čtyřnohý psí miláček, který byl doteď veselou a přátelskou součástí rodiny, najednou změnil chování. Je podrážděný, nevrlý, někdo by možná řekl až zdeptaný, zkrátka úplně změnil chování. Dříve, než se na svého psa v takové situaci začnete hněvat, je dobré zamyslet se nad tím, co se vlastně stalo.

Negativní reakce psa na příchod dítěte je důsledkem mixu složitých emocí, které zvíře zachvátily. Asi není chovatele psů potřeba přesvědčovat o tom, že citový svět těchto tvorů je bohatý a komplexní. Dítě - z našeho pohledu úžasné a roztomilé - může psa děsit, dráždit či mást, protože jde o nový, neznámý prvek v domácnosti. Něco, co narušuje zaběhnuté rituály a co mění dynamiku domácnosti.

Řada studií prokázala, že psi znají stejně dobře jako lidé žárlivost. Pokud byli až doposud centrem pozornosti a užívali si dostatek času se svými lidmi, s novou situací se jen těžko vypořádávají. Zároveň by bylo nefér zvíře hodnotit podle lidských měřítek jako sobecké. Psi sice mají komplexní emoce, přesto asi nepromýšlejí situace lidskou optikou. Bohužel, tím že je bereme za součást rodiny, podvědomě je skutečně dle sebe hodnotíme. Psí smutek z dítěte tak v nás může lehko probudit ne pochopení, ale hněv.

Nejde navíc jen o pozornost, psa mohou frustrovat i praktické záležitosti. Přerušovaný noční spánek, častý pláč a křik, to všechno bortí jejich zaběhnuté zvyky, což je něco, co velmi špatně snáší. Nemluvě o tom, že psi jsou teritoriální zvířata, a tak mohou mít problém s tím, že najednou musí přijmout ve svém prostoru nového člověka, kterého si nevybrali a se kterým nejsou socializovaní. 

Nepodceňte přípravu

Je bohužel fakt, že zborcení starého světa rutiny, denních zvyků a jistot může u psa vést až k regulérní depresi. Poznáme to podle toho, že i když se alespoň trochu snažíme mazlíčka nezanedbávat, přesto když už si najdeme společný čas, tak jako by ztratil zájem o oblíbené hry, procházky, dokonce někdy i jídlo.

Psí citový svět má i prostor pro soucit a pochopení situace, i když tyto emoce vnímají bezprostředněji a nepromyšleně. Zároveň ale psi špatně snáší změny. Proto bychom při přípravě na příchod potomka neměli zapomínat ani na přípravu našeho mazlíčka. Oproti všem starostem s výbavou, zdravím a porodem se to zdá jako banalita, ale alespoň nějaká snaha o včasnou práci se psem může předejít pozdějším větším problémům.

Kupříkladu se doporučuje, aby plánované změny v domácnosti proběhly co nejdřív je to možné. Pes potřebuje čas, aby se sžil s novým rozestavěním interiéru a pokud jej dostane, pak není při příchodu dítěte zavalen ještě úzkostí z odcizeného domova. S tím souvisí i další rada: Je dobré nechat psa zvykat si na nové nezvyklé vůně dětské kosmetiky a podobně.

Pokud váš pes až doposud nebyl vůbec zvyklý na děti, zkuste přes přátele a příbuzné už na začátku těhotenství nechat zvíře zvykat si. Domluvte si společné procházky či odpoledne v parku s dětmi, aby nebylo zvíře zmatené z malých lidí, které doposud znalo jen zdálky. Pokud to interiér obydlí umožňuje, zkuste psovi vyhradit jeho prostor, kam bude vědět, že se může uchýlit, pokud budou zvuky a vjemy na něj až příliš intenzivní. Přinejmenším pokud má mazlíček svůj oblíbený spací kout či přímo pelíšek, pokuste se toto místo udržet „nedotknutelné“. Bude-li mít pes nějaké místo, kde se cítí sebejistě, o to méně nervózně bude při kontaktu s dítětem jednat.

Stále součást rodiny

Máte-li dopředu pocit, že svému zvířeti nebudete moci věnovat tolik pozornosti co dříve, jsou možné dva kroky. Na jednu stranu pomalu, citlivě psa zvykejte na menší „dávky“ společného času. Zároveň si můžete zkusit domluvit člověka, který by se psem v prvních hektických týdnech po porodu chodil na pravidelné procházky, jak je zvíře zvyklé. Cílem obou kroků je nenechat psa vystavit šoku z náhlé a prudké změny denního režimu.

Ještě dodejme, že pokud má pes zůstat součástí rodiny – a bylo by velmi nefér, kdyby tomu mělo být jinak – je dobré od útlého věku nechat zvykat nejen psa na dítě, ale i dítě na psa. Jakmile se překlopí novorozenecký věk a miminko, či později batole, začne mít o domácího mazlíčka viditelný zájem, citlivě jej veďte ke správnému přístupu ke psovi. Doteky a pokusy o pohlazení by měly být pokud možno jemné, pes by se neměl vyrušovat při spaní a jídle a také je dobré si opakovat, že zvíře není hračka, kterou je možné „brát si“ dle libosti.

Vše je otázka individuální povahy toho kterého zvířete. Pravděpodobně leckdo z chovatelů zažil stav, kdy se příchod dítěte na psovi nijak neprojevil. Je-li tomu tak, je to jen dobře.  Je lépe ale některým situacím předcházet a psa aktivně připravovat na zdravý vztah k dítěti, stejně jako později samo dítě. Lze tak minimalizovat nebezpečí psích depresí, které se v nejhorším případě mohou přetavit až v agresivitu pramenící ze strachu z nejistoty. Naopak, pokud psovi od začátku usnadníme přijetí nového miminka jako součásti rodiny, pak může už novorozené dítě získat oddaného ochránce a přítele.

Zdroje:  Vlastní , petplace.com

Nejnovější články