Někdy se udává, že jeden z rozdílů mezi psím a kočičím krmením je právě v taurinu. Kočky si totiž tuto aminokyselinu samy v těle vytvářet nedokáží, a tak se jim musí, pokud nežerou čistě maso lovené kořisti, do krmení přidávat. Psí metabolismus funguje jinak a taurin umí vytvářet, přesto potřebuje pestrou a vyváženou stravu, kterou je někdy vhodné přímo o taurin obohatit. 

Taurin je důležitý pro správné fungování kardiovaskulárního systému, mozku, očí i imunity. Jedna z prvních poruch při nedostatku taurinu se projevuje degenerací sítnice, zmiňované kočky bez něj mohou oslepnout. Jak jsme ale řekli, u psů nedostatek této látky není tak snadno dosažitelný, někteří odborníci na výživu tak uvádějí, že při správně složeném jídelníčku není potřeba vůbec nějakou zvláštní taurinovou dietu provozovat. Situace ale není tak úplně jednoduchá. 

Jedním z prokázaných problémů spojených s nedostatkem taurinu u psů je rozvoj tzv. dilatační kardiomyopatie, což je srdeční choroba způsobující roztažení srdečních komor a tím snížení jejich funkčnosti. Studie veterinářů z univerzity v Minnesotě naznačují, že existuje shoda mezi plemeny s vyšším výskytem tohoto syndromu a nižší efektivitou metabolismu při vytváření taurinu. Psi jako kokršpanělé, novofundlanďani, bernardýni, angličtí setři, irští vlkodavové či zlatí retrívři tak mohou mít vyšší požadavky na přítomnost taurinu v krmení. Vliv má pak i věk a celkový zdravotní stav zvířete. 

Problém s granulemi

Problém je v tom, že psi metabolizují taurin z látek spojených s živočišnou bílkovinou. Když se po druhé světové válce rozšířilo suché, granulové krmení, ustoupil obsah proteinů a přidaly se škroby. To mělo prokazatelně negativní vliv na zdraví mazlíčků, ačkoliv pes dokáže tyto látky strávit. V posledních dekádách se situace výrazně zlepšila a dnešní prémiové krmení kvalitních značek skutečně poskytuje všechny vyvážené živiny, které zvíře potřebuje. Přesto tento posun směrem k „nepřirozené“ stravě, které se brání například fanoušci barfování, může u některých psů k nedostatku taurinu vést.  

V kvalitním jídelníčku by tak neměly chybět složky obsahující například rybí maso, což je jeden z nejlepších přirozených zdrojů taurinu. Vysoký obsah má i maso drůbeží, kvalitní bývají i vnitřnosti. Udává se, že kuřecí játra či srdce mají lepší obsah taurinu než hovězí maso. Řada krmiv obsahuje komplexní složky – od svaloviny přes kosti až po vnitřnost – v sobě, přesto je dobré čas od času psovi kvalitním syrovým masem přilepšit.

Pokud zvíře má přesto taurinu nedostatek, existují přímo i výživové doplňky. Jejich podávání je ale dobré konzultovat se zvěrolékařem. Předávkování taurinem sice není tak jednoduché dosáhnout, přeci jen ale existuje a může vést k těžkým průjmům. 

Závěr tedy zní: psi taurin skutečně potřebují, jde o jednu z nejdůležitějších aminokyselin spojených s konzumací masa. Pokud se ale dbá na kvalitní, vyváženou a bohatou stravu, se správným podílem „přirozeného krmení“, pak většina psů nedostatkem taurinu netrpí.