Problém nákazy tasemnice u křečků je, že je jejich přítomnost poměrně dlouho neobtěžuje. Dají se pozorovat jen nepřímé příznaky jako ztráta chuti k jídlu, průjem, ztráta hmotnosti, případně nafouklé bříško.

Pokud se příznaky vyskytnou, tak většinou až při větším zamoření, což může znamenat větší zdravotní problém pro zvíře, případně i člověka, na kterého se tasemnice může ze zvířete přenést.

Co se samotné tasemnice týká, nepředstavujme si v případě křečků tři a více metrů dlouhého červa uhnízděného ve střevech drobného hlodavce. Může je sice napadnout více druhů tasemnic, většinou však jde o tasemnici dětskou, která dorůstá délky maximálně čtyři centimetry.

Navíc nepotřebuje mezihostitele, a tak křečkovi stačí sníst třeba trávu kontaminovanou hospodářskými zvířaty a do několika týdnů už jeho trus také obsahuje okem neviditelná vajíčka.

Diagnóza se dá potvrdit pouze laboratorními testy vzorků stolice.

Naštěstí je tato endoparazitická infekce poměrně snadno léčitelná pomocí antiparazitik, která se podávají s vodou či krmivem. Ostatně pravidelné preventivní odčervování by mělo být při chovu křečků samozřejmostí.

Během léčby i po ní dbejte na zvýšenou hygienu chovného prostředí, aby nedošlo k opakované nákaze. Klec pořádně vyčistěte, vydezinfikujte a dbejte i na čistotu podávaného sena a zeleného krmení.