Načítání obsahu, prosím počkejte

Co určuje délku psího života?

Co určuje délku psího života? Stárnutí psů je pořád stejně záhadné jako stárnutí lidské | zdroj: AnjaGh@Pixabay.com

V létě se na anglických webech věnujících se chovu psů objevila zpráva o mimořádném psím jubilantu. Fenka zlatého retrívra Augie totiž oslavila 20. narozeniny, což je na psy jejího plemene skutečně mimořádný věk. V této souvislosti se někteří badatelé zamýšleli nad tím, co vlastně podmiňuje délku psího života.

Augie z Tennessee je údajně nejstarším registrovaným zlatým retrívrem. Není úplně jasné, zda v tomto případě není řeč pouze o Spojených státech a zda se v Evropě (možná právě u vás doma?) nepohybují retrívři ještě starší. Každopádně je ale obecně známo, že 20 let je na psí poměry opravdu hodně, bez ohledu na plemeno. Proč tomu ale tak je? Proč nežijí psi stejně dlouho jako lidé?

Nad stejnou otázkou se v odborném komentáři zamýšlel i Trey Ideker, profesor genetiky z University of California. A musel si odpovědět lapidárně: "Nevíme." Ovšem s tím, že samotný věk Augie není nutně tak překvapivý.

Pro pejsky totiž obecně platí to, co pro lidi: díky lepší kvalitě života, novým lékům a rozvoji medicíny se za poslední století výrazně prodloužil jejich průměrný věk dožití. U psů, kterým se v bohatých zemích věnuje stále více a více pozornosti, toto prodlužování ještě dále pokračuje.

Co stojí za stárnutím?

Tenhle jednoduchý princip ale nevysvětluje všechno. Stárnutí psů je nakonec stejně záhadné, jako stárnutí lidí – a tomu se, pejsci odpustí, věnují vědci s ještě větší vervou. Jak je možné, že některé druhy žraloků žijí stovky let? Proč se někteří papoušci s lehkými, křehkými těly a rychlým metabolismem dožívají s klidem osmdesátky – a psi jsou ve dvaceti letech kmety?

Odpověď se může skrývat v DNA, ostatně tahle kniha života možná skrývá odpovědi na všechny podobné otázky. Pokud jde ovšem o stárnutí, prochází při něm DNA procesem tzv. methylace. Respektive přesnější je říci, že míra methylace DNA zrcadlí stárnutí a věk a vytváří tak jakési "epigenetické hodiny" organismu.

Při snaze v těchto "hodinách" číst pak genetikové dospěli k závěru, že náš DNA-čas je mezidruhově velmi špatně kompatibilní. To by mohl být kořen toho, proč se jeden rok psí ani zdaleka nerovná jednomu roku lidskému.

Vědci sami uznávají, že se pohybují v těchto otázkách na polích spekulací – stárnutí zůstává pořád do značné míry enigmou. Přesto se například řečenému profesoru Idekerovi podařilo zjistit, že vzájemný poměr metylace DNA u lidí, psů a pro kontrolu použitých při sledování správných stop snese jisté srovnání. 

Až pochopíme mechanismus...

Zůstává otázka, zda je sama methylace jednou z příčin stárnutí či naopak projevem tohoto procesu. Či zda to celé není ještě zamotanější. Podle některých vědců je zde ale slušná šance, že při úplném pochopení mechanismu methylace DNA, bychom mohli i lépe chápat, proč u některých zvířat probíhá stárnutí rychleji. Jak jsme si totiž uvedli, nelze se řídit ani velikostí zvířat ani rychlostí jejich metabolismu.

Sledování genetických indicií je tak možná naší jedinou šancí, jak přijít otázce délky psího života na kloub. Mimochodem by rozlousknutí vztahu methylace DNA a stárnutí mohlo vést i k možnostem prodloužení psího života. Tedy, toho lidského taky, ale ten teď není tak důležitý, teď je řeč o pejscích.

Prozatím nezbývá, než retrívří dámě Augie popřát všechno nejlepší k narozeninám a ještě hodně spokojených let. Podle majitelky je totiž Augie navzdory unaveným nohám stále velmi vitální. A navíc, nejstarší pes s věrohodným záznamem věku se v roce 1939 dožil 29 let. Takže Augie nemá kam spěchat.

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články