Mezinárodní vědecký tým pod vedením švédských odborníků dokázal analyzovat na 2000 vzorků genomů psovitých šelem. Tím byl vytvořen pokročilý metodický nástroj, který může posloužit při celé řadě studií s širokým záběrem témat. Moderní genetické bádání totiž zasahuje do velmi pestré škály vědeckých odvětví spojených s veterinárními studiemi.

Publikovaná genetická data tak mohou posloužit například při studiu otázky domestikace a vývoje psa, stejně tak ale například při praktickém bádání srovnávajícím rozdíly mezi plemeny, psy různého původu a podobně. Zástupci vědeckého týmu sami uvádějí, že jimi vytvořený nástroj poslouží všem „psím vědcům“, ať už se budou zabývat rozdíly mezi vlky a našimi mazlíčky nebo hledat lék na psí rakovinu.

Publikace byla výsledkem soustředěného úsilí 48 vědců z 25 institucí, kteří společně pod švédskou záštitou vytvořili vědecké konsorcium Dog10K. Od začátku se počítalo s tím, že vzniklá databáze genomů bude široce přístupná odborníkům z celého světa. Rozsah vzorků je takový, že zahrnuje 320 čistokrevných plemen, spolu se vzorky z populace pouličních psů, vlků a kojotů.

Kdybychom chtěli být konkrétnější, tak na základě těchto vzorků tým vytvořil několik produktů vytvářejících dohromady komplexní datovou publikaci. Jde například o obsáhlý katalog nukleotidových variant, včetně těch, které narušováním proteinů mají přímý vliv na podobu a fyziologii psa; katalog strukturálních variant genomů, tedy seznam párů, které geny dokáží vytvářet či o řadu seznamů komplexních i jednotlivých variant nukleotidů.

Laik pravděpodobně nedokáže v úplnosti docenit rozsah těchto dat. Výmluvná je ale skutečnost, že při jejich kompletování vědci tak trochu mimoděk odhalili některé souvislosti mezi DNA a dědičností některých chorob u čistokrevných plemen. Jde zkrátka o poměrně silný vědecký nástroj a teď už je na konkrétních odbornících, jakým způsobem jej uchopí. Rozhodně je to něco, na čem půjde stavět po mnoho příštích let.