Načítání obsahu, prosím počkejte

V čem jsou kočky a lidé stejní?

14. 5. 2023 – 10:38
0
V čem jsou kočky a lidé stejní? Ilustrační snímek | zdroj: Pixabay

Obecně známý fakt říká, že ve zvířecí říši mají k lidem nejblíže šimpanzi a další lidoopi. Je to pravda, jisté podobnosti ale můžeme najít i u jiných druhů. Čekalo by se možná, že na tomto místě promluvíme o psech, našich nejlepších přátelích, se kterými sdílíme tisíce let společné historie a evoluce. O jejich naladění na člověka se ví, někdy se ale zapomíná na naše „druhé“ nejoblíbenější mazlíčky – na kočky. S nimi totiž také sdílíme hned několik zajímavých podobností na poli biologickém, fyzickém i psychologickém.

Geny

Je pravda, že geneticky nejblíže máme ke zmiňovaným šimpanzům – udává se, že mezi nimi a lidmi je rozdíl pouze dvě procenta. Pro představu člověk a pes má genetickou podobnost asi 95 procent, člověk a kočka dokonce 90 procent. S kočkami se lišíme i v počtu párů chromozomů a genů celkově. Tak kde je ona podobnost, pro kterou geny vůbec zmiňujeme? Lidé a kočky mají totiž překvapivě podobně chromozomy organizované, mnohem více než např. lidé a myši. To laicky znamená, že základní páry genů ležící vedle sebe mají stejnou strukturu. Zní to jako nepodstatná genetická technikálie, má to ale jednu zajímavou praktickou aplikaci: kočky mohou sloužit jako skvělý modelový organismus pro léčbu mnohých geneticky dědičných chorob. Ne laboratorní myši, ale výzkum kočičí medicíny může přinášet výsledky prospěšné i pro lidi. S tím souvisí i zajímavý fakt, že některé formy kočičí rakoviny jsou až překvapivě podobné těm lidským. To je další pole, kde může vědecký výzkum díky genetické podobnosti prospívat nám i našim mazlíčkům.

Mozky

Někteří neurologové se domnívají, že kočky možná přemýšlí v podobných vzorcích jako my. Mají totiž obdobnou strukturu mozku, byť jeho velikost a zvrásnění se liší. Mají bílou a šedou kůru, jejich mozky se dělí na stejné části jako ten náš. Mají nejspíše i stejnou strukturu neurotransmiterů, dostávají tedy informace od pěti smyslů k vyhodnocení stejným způsobem jako lidé, jakkoliv jsou některé jejich smysly mnohem ostřejší a účinnější.

Paměť

Neurologové i veterináři se odborně zabývali i kočičí pamětí, existuje mnoho dobře popsaných případů ukazujících efektivitu kočičí dlouhodobé paměti. Rozpomenutí se na dlouho neviděné lidi, projevy pravděpodobného vzpomínání na zemřelé, nepříjemné situace vryté do paměti – to všechno ukazuje, že kočičí „paměťová mapa“ snese srovnání s tou naší. Kočky se učí celý život a pečlivě si zapisují pozitivní i negativní zkušenosti, což je něco, co mají společné s lidmi.

Citová spojení a náklonnost

Kočky se někdy stereotypně vnímají – v kontrastu se psy – jako chladné a odtažité. Jejich chovatelé ale vědí, že jen máloco může být dál od pravdy. Ve skutečnosti jsou to citlivá, společenská stvoření, která umějí dát vřele najevo svou lásku a přátelství. Kočky umí trpět žalem i separační úzkostí, pokud jsou odděleny od svých milovaných lidí či jiných koček, navíc existují značné individuální rozdíly. Právě tato míra „citové investice“ do ostatních bytostí je opět něco, čím se nám podobají – a proč je také máme jako mazlíčky tak rádi.

Civilizační nemoci

Lidé a kočky sdílejí jedno životní prostředí a životní styl, proto se s námi bohužel dělí i o některé nemoci. To, co trápí moderního člověka, trápí tak i jeho mazlíčky. Kočky proto bývají až smutně často zasažené obezitou, nemocemi srdce, diabetem, rakovinou či poruchami štítné žlázy. Ne všechno je důsledek nezdravého životního stylu, onemocnět může i kočka, o kterou je pečováno naprosto bezchybně. Přesto masový výskyt podobných chorob připomíná, že ne všechno, co moderní doba přináší, je vždy pozitivní – a dopad se netýká jen lidí.

Přenosy nemocí

Nemoci přenášející se mezi lidmi a zvířaty se nazývají zoonóza, u lidí jde pak nejčastěji o choroby, kterým obecně stačí organismy teplokrevných obratlovců. Toto téma se více skloňovalo v souvislosti s nemocí covid-19, jehož přenos mezi člověkem a kočkou byl ostatně také prokázán. Zoonótických chorob existuje povícero, s kočkami se asi nejvíce pojí obavy z toxoplazmózy – nemoci, která se u koček takřka neprojevuje, v lidském organismu ale dovede vážně ohrozit například těhotné ženy. Podobně je to i s přenosem některých parazitů. Obecně ale platí, že opečovávaná kočka domácí závažným zdrojem chorob obvykle není, jinak by ostatně nešlo o tak oblíbené společnice.

Psychické problémy

Některé psychické a psychologické problémy koček se nápadně podobají těm lidským. Opět to můžeme chápat jak jako projev kočičí inteligence, tak další důkaz toho, že nás ovlivňují stejné environmentální faktory. U kočičích mazlíčků se tak můžeme potkat se stresovými úzkostnými poruchami, obsesivně-kompulzivním chováním, fóbiemi či poruchami podobajícím se poruchám autistického spektra. Ke tlumení se pak používá obdobná medikace jako u lidí, další příklad naší podobnosti.

Zlomená srdce a žal

Jak lidé, tak kočky umí cítit žal a hluboce prožívat ztrátu. Někteří psychologové tak znají situace, kdy v rodině zasažené tragédií jejich klienti řeší nejen trpící lidi, ale i obavy chovatelů o kočku, která se nemůže se ztrátou milované osoby smířit. Emoce se sdílí, prolínají a navzájem posilují. Pokud kočka přijde například o kočičího přítele, může být žal tak silný, že se radikálně změní její chování, či zvíře přímo začne fyzicky strádat.

Různorodé osobnosti

Zkušení chovatelé koček potvrdí, že tyto šelmičky rozhodně nejsou jedna jak druhá. S jejich bohatou inteligencí se pojí i to, že mají různé typy osobností. Známe tak kočičí introverty i extroverty, micky přátelské i odtažité, bláznivá třeštidla i vždy klidné a důstojné, kočky cholerické i flegmatické. Odborníci na kočičí chování hovoří o kombinaci tří vlastností – pozornost (aktivita a zvědavost), společenskost a vyrovnanost. Ty dohromady tvoří unikátní amalgám kočičí osobnosti. Pokud se podíváme do pouček lidské psychologie, pak zjistíme, že naše škála povah je opět mimořádně podobná.

Zdroje:  Vlastní , catster.com

Nejnovější články