Načítání obsahu, prosím počkejte

Papoušci žako se umí nesobecky podělit

Papoušci žako se umí nesobecky podělit papoušci žako | zdroj: maienkindfotografie@Pixabay.com

Magazín Current Biology nedávno publikoval zajímavou studii. Ta se zabývala existencí pravého altruismu u papoušků, v tomto případě schopností se nezištně podělit se společníkem. Jako mimořádně nesobečtí a přátelští ptáci se ukázali být papoušci žako. Jak celý test probíhal a jak pozitivní světlo na tyto opeřence vlastně vrhá?

Slovo "altruismus" můžeme chápat ve více významech. Bavíme-li se o lidském společenství a psychologii, pak skutečný, pravý altruismus spočívá ve schopnosti zcela nesobecky a nezištně pomáhat druhým, často i na vlastní úkor. Projevy zdánlivého altruismu nacházíme i ve zvířecí říši a Charles Darwin se jím proto zabýval v rámci své evoluční teorie.

Nesobecké chování zdánlivě nedává smysl, v darwinistickém pojetí je ale často jakousi investicí do budoucna. Jedinec pomůže někomu jinému, čímž pomůže celému společenstvu a pevné společenstvo je pak větší zárukou přežití.

Biologické užití termínu altruismus popisuje právě toto chování, přesto jaksi cítíme, že nejde o skutečnou nezištnost, kdy za to co dáváme, nečekáme vůbec nic. Vědci si nicméně všimli, že mezi zvířaty můžeme vzácně najít i altruismus pravý, řekněme "neinvestiční".

Takové chování, kdy z pomoci jiným nemá jedinec žádný užitek, bylo popsáno například u primátů, psů či u mořských savců. U ptáků, navzdory vysoké inteligenci některých druhů a jejich sociálnímu chování, zatím příliš ne. O to důležitější jsou zjištění nové studie.

Kdo je hodnější?

Byla testována skupinka osmi papoušků žako a osmi arů šedolících – dva druhy vynikající velkou inteligencí. Zkouška spočívala v tom, že vždy pár papoušků (stejného druhu) byl oddělen transparentní stěnou mezi sebou a stejně tak byli oba odděleni od testujícího. Ve stěnách ale byly otvory, skrz které bylo možné si navzájem podávat předměty.

Papoušci měli na dohled misku s oříšky a byli vycvičení v pro ně jednoduchém úkolu – předají-li vědci žeton, on jej vymění za oříšek. Jakmile bylo jasné, že ptáci výměnný obchod chápou, provedli testující malou zákeřnost: jednoho papouška vybavili žetony a druhého nikoliv.

Zde nastala hvězdná hodinka nesobeckých žaků. Arové si hleděli svého a ten na žetony bohatší si spokojeně pochutnával na oříšcích, zatímco jeho kolega mohl jen smutně koukat. Žakové ovšem v drtivé většině případů nejdříve podělili kamaráda ze svých žetonů a teprve pak začali vyměňovat za oříšky. Pro toto chování nebyl žádný racionální důvod a papouškovi nepřineslo žádný užitek.

Rozdíl se dal sledovat jen ve skupinách, kdy žakové, kteří se navzájem znali, darovali svým kamarádům žetony rychleji než ti, kteří dostali za souseda ptáka z jiného chovu. V takovém případě byli vůči sobě opatrnější – ale po jistém váhání i zde docházelo ke zcela altruistickému obdarovávání.

Radost, když se raduje někdo jiný

Protože u žaků se dají dobře sledovat emoce, popsali badatelé i to, že ptáci měli zjevně radost z radostí svých přátel. Tedy altruismus pro samotnou radost z obdarování. To je vrcholně nesobecká záležitost – a přiznejme si upřímně, ani u lidí se jí tak často nedočkáme.

Ještě jedno malé plus žakové mají: nevadilo jim, když jejich kolega dostal oříšky lepší nebo když jich za jeden žeton vyměnil víc. Například u šimpanzů, kteří také testem altruismu prošli, se objevuje agresivita, když mají pocit, že jiný šimpanz dostal za to samé něco lepšího. Ne tak u žaků – ti si prostě užívají, že je kamarádovi dobře.

Ary šedolící samozřejmě nesoudíme, a o ostatních ptačích druzích zatím není k dispozici dostatek pozorování. Ovšem žakům patří skutečné uznání. Upřímně, kolik z nás by takovým testem prošlo bez poskvrnky?

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články