Řada studií prováděná v letech 2007 a 2008 dokládá velmi podobné a alarmující výsledky. Celá třetina z vyzpovídaných obětí domácího násilí se údajně zdráhala utéct a vyhledat pomoc, protože se obávala o bezpečí svých mazlíčků. A často k tomu měli důvod.

Více než polovina ze všech obětí totiž zároveň vypověděla, že násilník jejich mazlíčkovi ubližoval, vyhrožoval jeho ublížením, nebo jej dokonce v konečné fázi usmrtil. Často se tak naši nejzranitelnější kamarádi stávají obětí a terčem hněvu agresora.

Přitom se na zvířecí oběti nemyslí ani zdaleka tolik, jako na oběti lidské. Ne všechny charity, které poskytují přístřeší pro oběti domácího násilí, totiž přijímají i jejich čtyřnohé společníky. Množství týraných žen a mužů tak stojí před velmi obtížným rozhodnutím, zdá utéct, a nechat tak svého chlupatého přítele napospas tyranovi, či zůstat dál trpět a snažit se svého psíka, či kočičku ochránit.

Zvířata však mohou v týrání hrát i jinou, neméně smutnou roli. Jakožto milovaný, ale zranitelný člen domácnosti, navíc s jen velmi omezenými právy, se mohou snadno stát prostředkem psychického týrání svého majitele. Existuje nemálo dokladů toho, kdy násilník hrozil ublížením zvířeti, pokud oběť o násilí nebude mlčet, nebo se po útěku nevrátí zpátky.

Jak tedy zvířátku pomoci, jestliže jste se rozhodli od tyrana utéct?

• Poproste o pomoc místní útulek, depozitum nebo svého veterináře.

• Oslovte kamaráda, kterému věříte a poproste ho, jestli by vašemu chlupáči mohl poskytnout dočasné útočiště.

• Neztrácejte naději. Je možné, že se vám podaří najít charitativní organizaci, která přijme jak vás, tak vašeho čtyřnohého společníka.

• Na internetové stránce www.domaci-nasili.cz najdete seznam útočišť. Zkuste místní pracovníky poprosit o radu, jistě vám ji neodmítnou.